Lev a osel

Jeden osel si připadal náramně silný a rád by se přátelil s někým
ještě silnějším. Tak se dostal do spolku se lvem.
„Budeme lovit spolu,“ navrhl mu. „Ty máš tesáky a spáry a já
mám silný hlas. Vyplaším zvěř z úkrytu a budu ti ji nahánět rovnou
do chřtánu.“
Lev spokojeně zamručel a dovedl osla k jeskyni, kde přenocovaly
divoké kozy.
„Já se schovám tady v houští před jeskyní a ty mi kozy vyženeš,“
povídá.
Osel hned nadšeně souhlasil. Vpadl do jeskyně a začal hýkat tak
silným hlasem, že kozy z úkrytu vypudil.
Lev všechny pohodlně pochytal a zadávil.
Osel vyšel z jeskyně a tuze se holedbal. „Neříkal jsem ti, že mám
silný hlas?“
„Opravdu,“ odpověděl lev. „Kdybych nevěděl, že jsi osel, sám bych
ze samé hrůzy utekl. Ale protože vím, že jsi osel – a navíc ještě
vychloubačný osel – musím tě zadávit jako ty nebohé kozy!“
Osla chlubivost hned přešla. Začal hýkat silným hlasem o pomoc,
ale nikoho nepřivolal.

Skončil tak jako každý,
kdo ztratí soudnost a dá se do spolku s nepřítelem.