O domě U Myslíků

Tam, kde se na Novém Městě sbíhá ulice Myslíkova se Spálenou,
blízko severozápadního rohu Karlova náměstí stojí dům širokého
průčelí, zvaný U Myslíků. Dům starý, po jehož bývalém majiteli
ulice je pojmenována. Ale nebyl tím majitelem Myslík z Hyršova,
jak omylem napsali na desku v průčelí; byl to v polovici XVII. století
Eliáš Myslych, komorník desk zemských. Pověst vypravuje, že
v dobách českého povstání, bitvou bělohorskou potlačeného, tehdejší
majitel domu po té nešťastné bitvě pro víru z vlasti odešel. Nastalo
tehda stěhování ze země, kde cizí vojenská čeládka řádila
a nekatolíkům zle se vedlo. Císař Ferdinand si umínil, že vyhladí
všechno kacířství z českých zemí. Proto nuceno bylo obyvatelstvo
násilně k víře katolické; přemnozí nežli by opustili víru otců svých,
raději se vystěhovali za hranice. Jen stavovských, šlechtických rodin
prý tehda na 36 000 se vystěhovalo. Mnozí nuceni byli tak nakvap se
vystěhovat, že neměli kdy, aby aspoň část majetku zachránili.
Tak také v bědných dobách těch stěhoval se majitel domu, jemuž
teď U Myslíků říkají. Sotva holý život mohla rodina zachrániti,
nebylo ani pomyšlení, aby jmění své movité odvezli s sebou
za hranice.
A tu prý otec rodiny v noci před odjezdem shromáždil všecko
stříbro, které bylo majetkem rodinným: talíře, konvice, koflíky,
lžíce. Stloukal to všechno a nad ohněm rozléval. Vzal pak velikou
nádobu hliněnou na pečení v podobě ryby, roztavené stříbro
tam vlil a tak stříbrnou rybu udělal. Potom z dřevěného obložení
stěny desku vyňal a ze zdi za ní odstranil pár cihel, co by otvor
byl dostatečný rybu ukrýt. Zazdil sám rybu, desku zas vložil na
místo a tak bohatství v domě svém schoval. Živiltě naději v srdci,
že přijdou dnové lepší Království českému, kdy zas navrátí se do
země ti, kdož pro víru do ciziny se vystěhovali. Ale ani on, ani
nikdo z rodiny jeho se už nevrátil.
Když v pozdějších letech dům ten už tak špatný byl, že hrozil
sesutím, poručil pražský magistrát tehdejšímu majiteli, aby dům
zbořil a postavil nový. Majitel byl nebohatý a neměl, zač by stavěl
nový dům. Ale staré stavení bylo tak chatrné, že bylo nutno započíti
s bouráním.
Když potom dělníci dřevěné táflování ve velké světnici od stěny
odrazili a počali bourat, přišli na zazděnou skrýš, v které stříbrná
ryba byla uložena.
A majitel domu z toho nálezu veselý byl; když stříbrnou rybu
prodal, peněz bylo dost na stavbu nového domova.