O Jánském vršku

V pradávných dobách založen byl hrad Pražský na lesnatém chlumu,
zvedajícím se na levém břehu Vltavy, tam, kde do ní potok Brusnice
vtékal. Nechali při hradu i kus lesa, aby jím hrad byl chráněn.
Když v pozdějších dobách v okolí hradu lidé se usazovali a vesnice
tam vznikaly, jedna z těch vsí na svahu lesnatého chlumu
dostala jméno Obora podle lesa, na jehož místě stála. V té vsi
se pak již ve století XII. připomíná farní kostel sv. Jana Křtitele.
Pověst dokonce vyprávěla o kostele tom, že již kníže Vratislav,
otec svatého Václava, jej vystavěl. Po jeho smrti, když vladařila
vdova jeho Drahomíra, z poručení této kněžny, nepřátelské
křesťanství, zbořen byl kostelík svatojanský. Ale po nějakém čase byl
znovu vystavěn; vesnice při něm měla jméno Obora u svatého
Jana pod Petřínem a sahala od malostranského Tržiště na Petřín,
pod klášter Strahov až k Úvozu a nynější Nerudově ulici.
Roku 1546 vystavěn tam byl nový kostel sv. Jana péčí královny
Anny, manželky Ferdinanda I. Mělyť odedávna české královny
patronátní právo nad tím kostelem. Za císaře Josefa II., kdy bylo
zrušeno mnoho klášterů a kostelů, došlo také na kostel sv. Jana
Křtitele, jenž byl potom prodán majiteli vedlejšího domu a jím
zbořen. Dnes připomíná kostel ten jen jméno příkré ulice Jánský
vršek a soška sv. Jana Křtitele, stojící ve výklenku nad vchodem
do jednoho z tamních domů.
Pověst šla, že tam na Jánském vršku stával klášter v těch místech,
kde je nyní dům U Tří zlatých korunek, a vedle kláštera že
byl hřbitov. A tu prý ze vrat jmenovaného domu vždy v pátek
o půlnoci vyjížděl ohnivý vůz, na kterém bezhlavý kostlivec se–
děl a projížděl se po Jánském vršku. Byl prý to člověk v těžkých
hříších zemřelý, jenž čekal na vysvobození své duše z prokletí. Ale
nikdo nevěděl, jak jej vysvoboditi, a tak prý se jízdy ty opakovaly
stále.
Dnes ovšem ta pověst jako mnohé podobné v lidu zanikla.