O Malostranském náměstí

Po založení Pražského hradu lidé brzo počali se usazovati v jeho
podhradí, které se rozkládalo po obou březích vltavských. Část
podhradí, hradu nejbližší, byla tam, kde nyní je Malá Strana. Bylo
to podhradí nehrazené; za Václava I. vystavěny byly hradby jen na
straně k řece a teprve Přemysl I. z podhradí toho vytvořil druhé
město hrazené, kde po své zálibě Němce Sasíky osadil.
V době dřívější, za panování Boleslava I., děj má pověst o převezení
těla sv. Václava do Prahy. To se stalo roku 932, tři léta po
zavraždění knížete v Boleslavi. Tehda kníže Boleslav, pokání čině
za svůj hrozný skutek, ustanovil se na tom, aby tělo knížete
mučedníka bylo převezeno z Boleslavi na hrad Pražský a pohřbeno
tam v kostele sv. Víta, k němuž kníže Václav položil základ.
Když lidé Boleslavovi tělo Václavovo na voze taženém párem
bílých volů do Prahy přivezli a přes řeku se dostali, dojeli s ním
tam, kde později vzniklo hlavní náměstí Malostranské. Stála prý
tam tehda věznice; před tou zarazil náhle vůz s rakví. Darmo
vozkové pobízeli, potah nemohl vůz utáhnouti. I připřáhli ještě
druhý a třetí pár volů, které tu nablízku sehnali, ale marně: vůz
se ani nehnul. Tu kněz kterýsi, jenž se k tomu nahodil a seznal, že
vezou tělo knížete Václava, pravil jim:
„Známo je mi, že svatý mučedník tento vždy o to dbal, aby nevinný
netrpěl žádného protivenství. A z toho, že se vůz s tělem jeho
zastavil tu před vězením a dále nechce se hnouti, soudím, že v žaláři
někdo držen je nevinný. Nic naplat, třeba, aby vězně vyvedli
a zkoumali, kdo z nich byl bez viny odsouzen. Až toho osvobodí,
jistě se vůz hne.“
K této radě kázal správce věznice vyvésti všechny tři vězně, kteří
tam byli. A tu jednomu z nich náhle okovy samy z rukou i nohou
spadly, na zemi zazvonily. V té chvíli pak voli zabrali a vůz se
hnul.
Všichni se tomu podivili a správce věznice nemeškal oznámiti
tu věc soudci, který zařídil nové vyšetřování. Také se ukázalo
vskutku, že ten člověk okovů zbavený vězněn byl neprávem pro
obvinění, které proti němu ze msty vznesl soused jeho. Tehda pak
ostatní dva vězňové, kteří do té chvíle byli pohany, prohlásili, že
chtějí přijmout víru křesťanskou. Kníže Boleslav, zvěděv o té příhodě
podivné, daroval jim svobodu a oni oba byli pak pokřtěni.
Na místě té věznice byl brzy potom postaven okrouhlý kostelík
ke cti svatého Václava. Nade dveřmi kostelíka bylo vyobrazení
toho výjevu, na jehož památku byl každoročně propuštěn v ten
den z vězení malostranského jeden z vězňů. Zachovaly prý se i ty
okovy, které z vězně spadly, i dva kusy dřeva z vozu, na kterém
tělo světcovo bylo vezeno; byly chovány ve veliké úctě a dostaly se
později do kaple sv. Kateřiny na hradě Karlštejně.