O mostecké bráně malostranské

Na malostranském konci Kamenného mostu pražského je brána
mostecká mezi dvěma věžemi. Nižší z věží pamatuje ještě most
Juditin, kdy stála vedle brány na most vedoucí. Když později Karel
IV. kázal stavěti nový most, zbudována byla i vyšší věž na druhé
straně brány. K této bráně se pojí příběh kronikářem zaznamenaný,
o němž dnes nevíme, nebyl‑li jen pouhou pověstí. Za panování
krále Václava Jednookého žil v Čechách udatný rytíř, pan Bertold
z Bertoldic. Králi obzvláště byl milý. Statečností nad jiné vynikal,
při turnajích a hrách rytířských vítězem býval pokaždé. Proto
v štítě svém znamení nosil v podobě zábradlí neboli šraňku, jakým
místo turnaje bývalo zahrazeno. Také ve válce směle vyjížděl proti
nepříteli, statečně se bil, smrti se nebál. A smrt všude tam, kde jí
mladý rytíř ve tvář hleděl, uhnula se mu z cesty.
Stalo se pak jednou, že pán z Bertoldic do Prahy přijel a se zbrojnou
čeledí ke králi na Hradčany se ubíral. Bylo mu jeti přes Kamenný
most. A když dojel až k bráně, která na levém břehu vltavském
most uzavírala, a do ulice od mostu vjížděl, kámen z cimbuří v tom
okamžení sletěl na hlavu rytířovu. Prorazil helmici a rytíř s hlavou
rozbitou mrtev skácel se z koně.
Byltě nahoře na cimbuří kámen jeden, od něhož malta časem
odpadala a který se tak uvolnil. Tou dobou, kdy se pán z Bertoldic
přes most bral, dva z hejna havranů, věž mostní obletujících, na
kameni tom usedli a z příčiny nějaké v zápas spolu se dali. Křídly
tloukli a zobáky na sebe doráželi, až konečně shodili kámen uvolněný,
který rytíři roztříštil hlavu.
A tak udatný rytíř tou nešťastnou příhodou o život přišel; smrt
překvapila jej tam, kde se toho nejméně nadál, když v míru a pokoji
ke králi svému se ubíral. Když zvěst o tom králi Václavovi donesli,
zarmoutil se nemálo a smrti milého rytíře želel dlouho. Rozkázal
také, aby na místo, odkud kámen ten spadl, jiný kámen dosazen
nebyl, aby tak prázdné místo v cimbuří zůstalo na památku náhlé
smrti nešťastného rytíře Bertolda z Bertoldic.