O založení hradu Pražského

V dobách pradávných, kdy na Vyšehradě sídlila kněžna Libuše,
prostíraly se lesy po obou březích Vltavy, po chlumech, kterými
údolí řeky je sevřeno. Kněžně z Vyšehradu naskýtal se pohled na
všechnu kotlinu, kterou se ubírá řeka k severu, i na lesnaté stráně
po obou březích. Poznala, že by na chlumu na levém břehu příhodné
bylo místo k založení hradu, v údolí po obou březích řeky že by
se podhradí rozkládalo, z něhož by jednou město mohlo povstati,
země české hlava.
I poslala Libuše lidi své, aby v lese na chlumu připravili místo
k stavbě. Byli mezi nimi mužové zkušení, kteří našli polohu příhodnou
pro hrad, výšinu chráněnou na severu údolím, jímž potok
protékal, a svažující se k řece jako „hřbet delfína neboli mořského
prasete“, jak praví starý kronikář.
Pověst vykládající původ jména hradu i města při něm praví,
že si kněžna Libuše přála, aby její lidé dali pozor, najdou‑li v těch
místech člověka nějakého pracujícího; podle jeho práce chtěla pak
určiti jméno. A vskutku prý lidé Libušini našli tam na návrší dva
muže, kteří přitesávali kmen stromový.
„Co tu děláte?“ ptal se vůdce lidu vyšehradského.
„Chatu jsme tu nedaleko z klád sroubili, teď k ní tešeme práh.“
I vyslal vůdce posla kněžně na Vyšehrad, aby oznámil, co našli.
Libuše vyslechla posla a prohlásila potom k těm, kdo byli v síni:
„Podle prahu nazveme my hrad ten a také město, které při něm
bude, dáme tedy jemu jméno Praha.“
Tak dí pověst; zdá se však, že jméno Praha pochází od první
práce, kterou bylo vykonati na lesnatém chlumu nad řekou těm,
kdo tam hrad chtěli budovati. Aby získáno bylo místo pro hrad,
bylo třeba kus lesa vypáliti, vypražiti – odtud Praha. Jsou ještě jiné
dohady o původu toho jména, ale tento je pravdě nejpodobnější.
Kněžna Libuše, věšteckým duchem nadaná, prorokovala také
slávu města, které zakládala. Zrak její do budoucna hledící viděl
město veliké, slavné, po celém světě proslulé.
Stavba hradu pokračovala rychle. Byl dřevěný, z klád sroubených.
I hradby, kterými hrad obehnali, byly dřevěné. Na jižní a západní
straně, kde hrad přirozenou polohou nejméně byl chráněn,
udělali široký a hluboký příkop; také tam kus lesa za příkopem
ponechali pro lepší ochranu. Tak vznikl na návrší nad řekou nový
hrad, Praha nazvaný, který za nedlouhou dobu stal se předním
sídlem vladařským v zemi české a zastínil slávu Vyšehradu, třebaže
na Vyšehradě česká knížata ještě časem sídlívala.