Debata s mudrcem

"Jak by jste vy popsal Boha?" ptal se starý hlas.
Místnost plnilo jen praskání krbu a tichá debata dvojice.
Starý, slepý muž seděl v křesle. Nohy mu zakrývala hnědá deka a v ruce mu jemně voněla dřevěná fajfka. Mladík celý v černé, jen oči měl zelené, prorostlé žilkami.
Černý: "Byl jsem vychován knězem... lidé věří, že je dobro dovede do ráje..."
Starý: "V co věříte vy."
Černý: "Přemýšlel jsem dlouho, kdo, jak a proč nás stvořil... Myslím, že bůh... tedy náš stvořitel nemusí být ani všemocný."
Starý: "To je zajímavý pohled na věc... Hlásíte se k nějakému náboženství?"
Černý: " Většina náboženství, se kterými jsem se setkal prezentují Boha jako nadčlověka. Neumím jsi představit, že To, co stvořilo svět mělo co do činění s námi nebo s nám podobným. Nerozumím proč by nás bůh stvořil s hněvem a pak by nás za něj trestal, nerozumím proč by nás bůh stvořil s chtíčem a pak nás za něj trestal."
Starý: "Třeba je stvořitel a spasitel jiná bytost."
Muž se usmál. "Že by spasitel uklízel smetí po stvořitelovi? To je zajímavé"
Pokojem se rozlehlo ticho.
Starý: "Věříte v duši?"
Černý: "Věřím v duši jako v prostředek na hýbání těla, nicméně nejsem přesvědčen o nesmrtelnosti duše."
Starý: " Víra je velmi dobrá pro prosté lidi. Ulehčuje jim spoustu trápeni a vyhrazuje jakousi hranici morálnosti a dodává jim sílu, jakýsi cíl nebo smysl."
Černý: "Věříte?"
Starý: " Věřím... Věřím v jednoduchost. Nevěřím v hřích nevěřím v ráj ani v peklo, nevěřím ve světlo ani v temnotu. Nicméně věřím v posmrtný život. "
Černý: " A smysl života?
Starý: "Prostý... Věřím že nejdůležitější část života je prožitek. Netrápit se tím co bylo ani tím co bude ale prožívat to co je. Právě teď, právě tady. To co bude nevíme, to co bylo nezměníme. Věřím že starosti jsou ztráta času. A problémy si vytváříme sami.
Černý: "Věříte v boha?"
Starý: "Představuji si boha jako životodárce jenž je naší součástí. Myslím, že jestli bůh je všechno, že není oddělen od nás, ale že my, jako duše jsme dohromady bůh."
Černý: "Jak by potom bůh tvořil?"
Starý: "Vím, že mysl tvoří. Myšlenka dokáže změnit svět jestli v ní věří dostatek lidí."
Černý: "To by potom lidé vytvořily boha."
Starý: "Spíše takového poloboha co si myslí, že je bůh."
Černý: " A jeho schopnost tvořit by, ale závisel na počtu věřících"
Starý: "Velmi znepokojující, že?"
Černý: "Na druhou stranu by modlení mělo smysl."
Stařík přikývl.
Černý: "Znáte nějakého poloboha?"
Stařík se pousmál: "Každý vůdce je takový polobůh."
Černý se zatvářil překvapeně.
Starý: "Cítím, že je to na tebe trochu moc a já už jsem unavený. Budeme pokračovat příště. Snad jsem ti nechal alespoň něco málo na přemýšlení."
Černý: " Jak jsi přejete."
Vstal popřál staříkovy dobrou noc a odešel do svého pokoje.