Soud

Soudní sál osvětlovali jen svíce. Vpředu v křesle seděl starosta a prohlížel si velmi řídké publikum. Deset kroků před ním klečel na podlaze mladý muž v dlouhém koženem kabátě.Dlouhé mastné vlasy mu padali do obličeje. Po obou stranách byl doprovázen městskou gardou v naleštěné zbroji.
V celém sále bylo ticho, než venkovní zvon jednou uhodil. Starosta se zvedl, uklonil se, a vytáhl pergamen: "Jsi Osminus,lidský hybrid, dědic podsvětí, čaroděj pěti elementů, Jeden z neumírajících,osmí clen ilharitského spolku, vrah předsedy spolku a jeho dalších dvou členů?" starosta mluvil s jemným zarmoucením.
"Ano, to jsem." Odpověděl mladík.
"Proč jsi je zabil?"
"Nebudeš mi věřit.."
"Zkus to"
"Spiknul se proti obyvatelům ostrova. Tahle válka je jeho práce a on se chystal do toho stáhnout celý ostrov. Musel jsem ho zastavit."
V sále bylo opět na chvíli zavládlo ticho.
"Máš nějaký důkaz o tom co tvrdíš?"
Osminus se uchechtl:"Ilharitský spolek je tajný. Překvapuje mě, že znáš jeho jméno. Oni by ti mohli říci co se tam děje..."ukázal hlavou doleva na dva muže sedící v lavici."...ale jsou vázáni přísahou stejně jako já... proč tohle soudíš ty?"
Starosta se znovu zadíval do pergamenu.
"Údajně jsi patnáct krát starší než já."
"To je možné." Pohlédl na starostu. Jeho oči v šeru světélkovali zlatou barvou.
"Klečím tu jen proto, že je to má vůle. Řekni co musíš a nezdržuj."
Starosta popošel k Osminovi, poklekl, roztáhl svitek a nechal ho mladíka přečíst. "Rada tě odsoudila na věk paměti... odsoudili tě k zapomnění Osmine." Mládenec se pousmál. "A jak si řekl. Nemyslím si, že mám právo tě soudit... Rozsudek tedy nechávám stejný."
Starosta vstal pokynul ruku strážím. Ty odvedly vězně ze síně. Následně pristoupil k dvojici mužů nalevo. Starší muž mu položil ruku na rameno a společně odešli do vedlejší místnosti. "Spolek bude rozpuštěn. Jeho konání nebylo nikdy správné. Je čas nechat ostrov rozhodovat sám za sebe. Ilhariskou věž necháme obyvatelům. Chci tě jmenovat jejím správcem." Starosta zneklidnil a posadil se do křesla. "Mám jedinou podmínku, po tobě bude starosta ilharithu tvoje dcera." Starosta chtěl namítnout ale nedovolil si to a tak jen přikývl. "Na radu musí být zapomenuto. Všichni členové rady budou zbaveni nesmrtelnosti. Vzhledem k jejich věku zemřou za pár dní."
"Ale co Osminus, proč jste ho soudily?"
"Osminus je syn samotného ďábla. On nemůže zemřít. Ne na stáří a popravy jsou zakázané"
"Nač to divadlo tedy?"
"Máme striktní kodex."
"A moje dcera ...?"
"Je stejný hybrid jako Osminus... Pro dnešek jsme skončili. Dobrou noc." Muž se tvářil vážně. Starosta se uklonil a odkráčel z místnosti.
Mladší muž vytáhl z kapsi malé přesípací hodinky. "Výborně." usmál se starší. "Tak se pustme do práce."