Navždy spolu (10.část)

Matěj držel Lauru ve svém náručí a byl nesmírně šťastný, že se mu povedlo Lauru překvapit a vykouzlit úsměv na její krásné, nyní už narůžovělé tváři. Opět cítil vůni jejích vlasů. Bylo mu nádherně, přál si zastavit čas a držet takhle Lauru věčně, ale věděl, že je to nemožné. Ale bylo mu to jedno, protože ten pocit mu nikdo nevezme. Nikdo mu nevezme tuhle krásnou chvíli, nikdo mu nevezme Lauřin překrásný úsměv z jeho mysli. Nikdo mu nesebere hřejivý pocit u srdce, když se Lauřiny rty dotkly jeho rtů.
Laura se po dlouhé době cítila v bezpečí, byla přitulená v Matějovo náručí. Cítila jak jí drží pevně, ale zároveň tak jemně. Pořád myslela na to, jak Matějovi dala pusu. Toužila dát mu další, ale nevěděla proč. Cítila se jinak, celé břicho jakoby si přivlastnili motýli, kteří se rozhodli uspořádat v něm závody v létání. Byl to vážně zvláštní pocit, ale vůbec nebyl ošklivý.
,,Takže dneska je ti 17 let jo?" ,,Přesně tak, jak se říká, sladkých 17." ,,Ale aby byly sladký, musíš si dát dort. Ještě si z něj ani nesfoukla svíčky, což je chyba, protože by sis měla něco přát." ,,Dám si dort, ale jen když si dáš se mnou bereš?" ,,Dobře, ale nejdřív sfoukni svíčky."
Laura se konečně pustila Matěje, i když se jí vůbec nechtělo a šla ke stolu. Nahnula se nad dort, zavřela oči, chvilku přemýšlela a pak sfoukla ty dvě svíčky. Poté vyndala první svíčku, byla to sedmička, olízla spodní část svíčky a to samé udělala i se svíčkou ve tvaru jedničky. Matěj vzal nůž a začal krájet dort. Ukrojil obrovský kus a dal ho na talířek. ,,Takže tohle je tvůj talíř Matěji. Já tak velkej kus nesním ani za dvě hodiny." Matěj se lišácky usmál a pokračoval v krájení. Ukrojil ještě větší kus než předtím. ,,Tak tady máš tvůj talířek." Matěj se smál, když Lauře podával talířek s obrovským kusancem dortu. ,,Ale Matěji já chtěla malej, vždyť to nesním." ,,A o to právě jde, říkala jsi, že můj dort by jsi jedla dvě hodiny, proto jsem ti ukrojil dvakrát větší, aby ti to trvalo čtyři hodiny." ,,To je pěkný, ale já pořád nechápu proč. Nechceš mi to prozradit?" ,,No když ho budeš jíst čtyři hodiny, tak tady budu stejně dlouho, abych se přesvědčil, že jsi ho dojedla a nedala ho někomu jinému." ,,Třeba myškám co? Když už jsem ta popelka." Oba dva se smáli. Matěj podal Lauře lžičku a v hlavě se mu honila myšlenka na to, co řekl. Doufal, že Laura nepoznala, že s ní chce být co nejdéle. ,,Nech si chutnat." ,,Ty taky Matěji."
Laura s Matějem jedli dort, ale přitom na sebe oba koukali. Až se nakonec Matěj zvedl ze židle u stolu a šel k Lauřině posteli, na kterou si před chvíli sedla. Vzal jí z ruky lžičku a začal jí krmit jako malé dítě. Laura se smála a skoro dusila zároveň. Vzala svůj talířek a položila ho na svojí skříňku u postele, slezla z postele, došla ke stolu a vzala Matějovo talíř se lžičkou. ,,Tak a teď zase já, ať je to spravedlivé." Matěj si stoupl naproti ní a otevřel pusu, Laura mu tak šoupla obrovský kus dortu, že Matěj málem nezavřel pusu. ,,Ty potvoro jedna, tohle se dělá?" Matěj huhňal, jak měl plnou pusu a Laura se mohla potrhat smíchy. V tom se ale Matěj natáhl a chtěl Lauru chytit, jenže ona couvla, položila talíř a ustoupila daleko za stůl. Matěj polkl a rozběhl se. ,,Pojď sem, pomsta bude sladká." ,,To máš pravdu, ten dort je výbornej a sladkej." Laura utíkala jako o život, ale Matěj jí stejně dohonil. Chytl jí okolo pasu a vzal lžící ze stolu. Laura zavřela pusu, aby jí tam nemohl nacpat lžičku s dortem. Matěj Lauře ucpal nos, aby se neměla jak nadechnout a musela tu pusu otevřít. Jenže ona začala couvat a s tím nepočítal, takže mu její nos proklouzl mezi prsty. Jenže Matěj chtěl pomstu, samozřejmě ze srandy. Proto nechal Lauru couvat, až jí nakonec zahnal do kouta, odkud nemohla utéct a pak jí ucpal nos. Laura nafoukla tváře. ,,Vypadáš jako ten balónek na posteli." Matěj se smál a ukazoval na balónky na posteli. Lauru to rozesmálo a začala se smát. Jakmile to udělala, Matěj jí do pusy vrazil lžičku s dortem a Laura měla po srandě. Laura se chtěla začít jakože zlobit, ale v tom se podívala Matějovi do očí. Byly nádherné a tajemné, vypadaly jako by mu v nich tančily jiskřičky. Matěj se zahleděl zase do jejích očí a oba zůstali stát jako opaření. V tom Laura ucítila jak jí Matěj chytil za ruku. Podívala se na jejich ruce, které se spojily. Nevadilo jí to, ale cítila se nějaká nesvá. Znovu se podívala do Matějovo očí a opět si připadala jako zhypnotizovaná.
Matěj zatáhl za Laury ruku, položil talířek na stůl a pak si jí přitáhl k sobě a objal. ,,Slyšel jsem že se na oslavách tančí." ,,Jo to já nevím, já nikdy nic neslavila." ,,Tak to bychom to měli napravit." Matěj sáhl jednou rukou do zadní kapsy svých riflí,vyndal telefon a zapnul hudbu. Poté telefon strčil do kapsy a opět Lauru chytil za pas a dali se do tance.