Povídky
Ležím v posteli, ruce mám zkřížené na břiše. Převalím se na bok a nahmatám mobil, abych se podívala, kolik je hodin. Přimhouřím oči, když mi oslňující světlo vlétne do sítnic. 2:52 – nechce se mi věřit, že za méně než čtyři hodiny vstávám do školy. Odložím mobil a lehnu...
Vyšli jsme ven z klubu. Na čerstvém vzduchu bylo příjemně, nikde žádný kouř z cigaret a zápach alkoholu. Kolem nás seděli na lavičkách pitím zboření teenageři, kteří si buď svým polovičkám vylívali srdce nebo se vší silou snažili udržet alkohol v sobě. Foukal jen lehký ...
„A co říkáš támhle tý ženský, Michale,“ zeptal se můj o pět let starší brácha Tomáš. „Tome, vždyť je to nějaká stará vykopávka, pojď domů.“ „Ty jsi děsný, víš co ta by ti všechno ukázala,“ řekl Tom, ale přesto zaplatil celou útratu a odcházeli jsme domů společně. To...
Říká se, že Noc je mladá. Ale mě to tak nepřijde. Mám dojem, a jsem o tom dokonce i přesvědčená, že noc už dávno není mladá. V žádnou hodinu. Noc je stará, prošedivělá a ošoupaná bába, co se o holi belhá ulicemi a za nohu mě tahá za sebou, jako nějaký kus masa. I přesto...
Potichu jsem otvíral dveře našeho bytu, abych nepozorovaně vklouzl do svého pokojíku. Bratr Tomáš na mne však vybafl jen co jsem zavřel dveře. „Vole,“ ulevil jsem si, jak jsem se lekl. „Michale klídek, máma už se vyřádila a jela s Editou na chatu. Přijede až něk...
Znáš ten pocit, když jdeš po ulici a vše ti připomíná JÍ. Míjíš lidi, které zná. Posloucháš písničky, které ti ji připomínají. Procházíš místy, kam jste spolu chodívali, kde jste se objímali .. a byli jste šťastní- SPOLU. Mráz tě hladí po červených tvářích a ty víš, že...
Mám chuť si podřezat žíly. Proč? Protože mi matka řekla, ať to nedělám.Chci, abys věděla, že pro mě znamenáš nejvíc na světě. Víc, než nějaká Lucka, Verča nebo Leňa. Víc než nějakej kluk. Nějaká Makyna, nějakej Boncek. Proti tobě jsou nic. Tebe nebo jí? Tebe. Jednoz...
S Petrou jsme se znali jen velmi krátce, vlastně vůbec ne, šlo jen o náhodné setkání v úplně cizím městě, když jsme se nechtěně srazily ve dveřích obchodního domu. Po vzájemné omluvě jsem jí pozval do vedlejší hotelové restaurace na večeři. K mému údivu nabídku bez dlou...
Nečekal sem že to takhle skončí, byli jsme přesvědčeni o opaku a místo toho se zničili sami. Ztrácíme se ve snech, ve své vlastní mysli a opouštíme tento svět pro porozumění, pro nový život, který se ale nikdy nesplní. Cítím prázdnotu, je tu ticho, žádné hlasy jen zapom...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
| |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva