
POVÍDKY příběhy nejen o lásce a přátelství
Hlavní roli v něm hrají Terezka a Marián.Terezka má dlouhé blond vlasy a modré oči, v květnu bude mít 16.Má ráda velmi krásného kluka, který se jmenuje Marián. Myslí si, že má jinou holku. Marián má krátké hnědé vlasy i oči, v září mu bude 17.Sandra je Mariá...
Filmy,kde se i nemožné věci můžou stát skutečností.Filmy,kde se i nepochopitelné věci stanou pravdou.Film,který si na sebe bere několik podob.Dokáže v nás vyvolat strach,pláč i smích.Dokáže,aby jsme se zamysleli.Některé filmy nás dokáží inspirovat,do...
Stál jsem tam, obklopen temným lese, přede mnou ten starý a zchátralý dům. Nevěděl jsem co dělat, jestli mám sebrat odvahu, vejít dovnitř a zjistit pravdu, nebo prostě utéct a promarnit svou jedinou šanci na to, jak zjistit co jsem zač.Prostě jsem jen stál a díval s...
Už ani neviem kedy sa mi prechádzky nočným parkom, začali zdať také príťažlivé. Pravdepodobne to bolo v rovnakom čase ako sa mi sprotivili ľudia. To sa stalo pred niekoľkými rokmi, keď som si uvedomil, že ľudský pud sebazáchovy ďaleko presahuje ten zvierací. Ľudia sú t...
,,Kde jsou moje věci?!" zařval jsem na moji matku, která vařila oběd ze schodů. Ignorovala mě, to dělala vždycky když mi nechtěla odpovědět, a já jí to oplácel zesílenou hudbou vycházející z mého pokoje. Zeptal jsem se znovu, zase bez odpovědi. Tak jsem odkráčel po scho...
Ednu z rána, vyjel si syn rančera Aristona, Kid, za cowboyem Perym, který šel k Mounteinhillu pásti stáda. Rančer John Ariston byl vážen v celém kraji. Měl syny Kida, Jana a Jacka a dceru Peggy. Ariston měl největší ranč v celém kraji a hodně mu toho záviděli. Měl nejví...
Můj život je jako příběh, má svůj začátek, zápletku i konec, a jako všichni ostatní ho žiju. Ale nežiju ho tak jak by bylo dáno, chci ho zničit. Zkouším co mé tělo zvládne, ničím se do vyčerpání, můj život pronásleduje hromada otázek na které odpovědi není dáno. Můj pří...
Právě jsem dokončoval můj „majstrštyk“ ,co jsme měli mít zítra k obědu, když se z koupelny ozvalo: „Prosím, podej mi čili!“ Právě jsem měl v ruce příslušnou kořenku a tak jsem odskočil, abych jí Anetě podal. Noóó, podal... Nasypal jsem jí na nataženou ruku řádnou dávku...
Poručík si potiahol z cigarety a po dvadsiaty krát začal čítať list:„Vždy som nerád písal a už od detstva som sa snažil vyhnúť slohom a esejám , ktoré nám v škole často zadávali. Dôvod na to mám jednoduchý- považujem a vždy som aj považoval nápad ukladať svoje my...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc