Povídky
Naše parta z menšího města se rozhodla, že konečně vyrazí do světa a podívají se za hranice České republiky. Volba byla jasná, chce to levnou lokalitu, která je poměrně blízko, ale hlavně prosluněnou pláž. Katalog jsme projeli během několika minut a shodli se na...
Nebyl čas přemýšlet. Chtěl jsem žít, a proto jsem dlouhými, téměř klokaními skoky uháněl dolů k řece do bezpečí. Hlavu mi skrápěl pot a na rukou a nohou se mi objevily krvavé škrábance od malin a ostružin, kterými jsem si krátil cestu. Sykal jsem bolestí, když jsem v je...
Jednoho dne si myslivec Jarda řekl, že uloví jezevce, který se mu zabydlel v revíru.Již nemohl dál snášet škody, které mu starý a chytrý jezevec páchal. Bylo okolo sedmé hodiny večerní, když se vydal ze svého domečku do lesa.Na sobě měl maskované kalhoty, triko a svetr....
Po včerejším dni plném nových zážitků se dnes ježčí maminka Markétka rozhodla, že začne své děti učit. „Rošťáci, vstávat a cvičit!“ přikázala maminka. “Nezapomeňte se nasnídat. Ale ještě předtím hajdy do koupelny umýt si ručičky, pusinku a zoubky. Až to všechno zvládnet...
Brzy poté, co se jaro přihlásilo o slovo a poslední sníh na horách zmizel v nenávratnu, rozhodli se ježci Markétka a Jiřík, že je nejvyšší čas založit rodinu. Oba netrpělivě čekali na své první děťátka. „Markétko, už je to šest týdnů,“ pousmál se Jiřík a přitom věděl, ž...
„Kikiriki!“ zvolal kohoutek Kokrháček své slečny na dvůr malého stavení. Slepičky se slítávaly ze všech koutů dvorku.„Dámy, povídal jsem si u boudy s Punťou…“ Kohoutek chtěl pokračovat, když ho přerušil křik, který se dral od vedlejší kůlny, před kterou se skládal k...
NEČTĚTE TO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!POLÍBÍŠ SVOU ŽIVOTNÍ LÁSKU. ZÍTRABUDE NEJLEPŠÍ DEN TVÉHOŽIVOTA. POKUD JSITOHLE ZAČAL/A ČÍST MUSÍŠ UDĚLAT TOHLE:1. řekni své jméno - 11×2. řekni jméno své matky - 4×3. řekni jméno své lásky - víckrát než 1×...
Psala jsem tvoje jméno na svoji ruku, ale když jsem si umýval ruce, tak mizmizelo. Napsala jsem tvoje jmeno do písku, ale vlny ho smazali. Napsalajsem tvoje jmeno do sněhu, ale slunce ho roztopilo. Napsala jsem tvojejmeno do mého srdce a zůstalo tam navždy.....
Celá místnost byla potříštěna krví. Stůl se prohýbal pod váhou lidských končetin a orgánů. Žena, které chyběly nohy a měla vyhřeznutý jazyk, se snažila vší silou odplazit, jenže přísedící muž do ní nemilosrdně zabodl své zuby, ostré jako nože a během několika vteřin ji ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva