Už jsme chodili po náměstí docela dlouho... Kdo? No přece já, moje máma a mladší sestra Monča, která před měsícem oslavila své čtvrté narozeniny. Docela jsem se i nudila. Nikoho jsem tam neznala a navíc jsem ani nikomu nic nerozuměla... Takovou hatlamatilku jsem jaktěži...
Ednu z rána, vyjel si syn rančera Aristona, Kid, za cowboyem Perym, který šel k Mounteinhillu pásti stáda. Rančer John Ariston byl vážen v celém kraji. Měl syny Kida, Jana a Jacka a dceru Peggy. Ariston měl největší ranč v celém kraji a hodně mu toho záviděli. Měl nejví...
Šáhl jsem si pod kabát a nahmatal zbraň. Vytáhl jsem ji a schoval do rukávu. Naposled se zhluboka nadechnul a vyrazil k brance, která vedla do podsvětí.Byla však zavřená a já jí musel přeskočit. Byla to pro mě hračka, ale dopad jsem nedomyslel a skončil ve sněhu....
Někteří jdou cestu zážitkově a doslova paří. Jiní cestovatelé se tam podle Kotrby vydají, když se jim stane něco podstatného v životě. \"Zdá se mi, že každý člověk má v sobě trn, třeba z rodiny, nebo nějaký stín. ♥ ♥Domnívám se, že cesta léčí,\" naznačí.♥ ♥ ♥Zdr...
Jdeš lesem, sama, jdeš výš a výš. Všude ticho. Na zádech batoh, okolo pasu teplá mikina a v hlavě máš myšlenky jenom na jednu věc. ON.On je tou myšlenkou ve tvé hlavě. Proč to muselo skončit takhle? Myslíš na začátky a hledáš v nich něco, co to krásné pokazilo. Ale ...
Tělo praská, kůže přestává dýchat a uvnitř je jako v poušti, sucho, prázdno a nic. Chceš plakat, ale slzy usychají dřív, než je oči stihnou vypustit. Koukáš na své ruce, na celý zbytek tvého těla a máš pocit, že nic z toho ti nepatří, ani nic z toho co cítíš. Koukáš...
Sedí dívka na skále, pod ní je malý lesík a rybníček.Vedle rybníčku vedou koleje, kde každou hodinu projede vlak.Sedí v tureckém sedu se sluchátky v uších, dívá se do dálky a přemýšlí nad svým dosavadním životem.Z jejích očí pomalu stékají malé potůčky slz....
Krásné malé štěňátko Huskyho.Jeho zářící modré oči jsi snad zapamatoval každý kolemdoucí . Každý člověk, jsi zapamatoval tu malou chlupatou kuličku,která se valila po zahradě.Pejsek s temperamentem narozdávání.Krásný pejsek s jednoduchým jménem Bobík.Šedá,dlouhá srst ...
A tak jsem se vydal na cestu do města. Ráno bylo vše zasněženo a já se občas nedokázal ze sněhu ani vyhrabat. Najednou mezi stromy vysvitlo slunce, které mi ukázalo svými lehkými paprsky cestu, v opuštěné, zimní krajině.Pomaličku jsem se dostal až k Medvědí skále, k...