Hetéry a jejich svět Alkifrón

28. Turdosynagos Efallokythrovi
Kriton nařídil (jak už je nevědomý a staromódní) svému synovi,
aby chodil poslouchat filozofa, toho zasmušilého stoika, starce,
jenž nezná úsměvu. Toho uznal ze všech filozofů za nejvhodnějšího
vychovávati jeho syna, aby se u něho naučil logické důvtipnosti
a nabyl jazykové zběhlosti bystře a obratně disputovati.
A ten chlapec jako by byl svému učiteli z oka vypadl: neměl příliš
naspěch naučiti se jeho výkladům, zato však jeho životu a chování.
Když totiž vypozoroval, že je učitel ve dne vážný a zachmuřený
a kárá své mladé žáky, ale v noci si zahaluje hlavu pláštíkem
a potlouká se po nevěstincích, znamenitě následoval jeho příkladu.
Teď už pátý den hoří za Akalanthidou z Kerameiku, jejíž lásce
propadl. Ale ta je mně nakloněna a v lásce svolná, k mladíkovi se
však ještě chová odmítavě, vypozorovavši, jak se v něm touha rozdmýchává pomalu v žár, a říká, že se mu neoddá dříve, dokud jí
to já nedovolím – neboť mně prý dala nad sebou právo poroučeti
jí v těchto věcech. Dej za to mnoho štěstí, Afrodito Pozemská, té
roztomilé ženě! Vždyť jednala jako dobrý přítel, ne jako nevěstka!
Od té doby jsem totiž uctíván skvěle hned tím, hned oním darem.
A jestliže se bude ke mně časem rozplývati ještě větší štědrostí, nic mi
nebude brániti, až se on ožení řádným sňatkem, abych Akalanthidu
vykoupil na svobodu a učinil svou ženou. Neboť je‑li pramenem
mého života, zaslouží si, aby se stala mého života družkou.