Hetéry a jejich svět Alkifrón

41. Myrrhine Nikippě

Difilos si mne nevšímá, nýbrž přiklonil se úplně k té neřestné
Thettale. Až do svátků Adonidových ke mně docházel, buď někdy
s veselou společností, nebo se u mne vyspat, ale už tehdy jaksi
dělal drahoty a hrál si na mazlíčka, a většinou ho, kdykoli se opil,
přiváděl Helix – ten totiž měl rád hetéru Herpyllidu, a proto rád
u nás pobýval.
Ale teď je jasno, že se Difilos se mnou vůbec nechce stýkati. Neboť
se opíjí už po čtyři dny za sebou v Lysidině zahradě ve společnosti
Thettaly a toho prazatraceného Strongyliona, jenž mu ji dohodil za
milenku, nepohodnuv se trochu se mnou. Psaní, vzkazy po služkách
a vše podobné nemělo účinku a nic neprospělo, spíše se mi naopak
zdá, že se ještě tím nafoukl a vede si ke mně ještě zpupněji.
Zbývá mi tedy jediné: zavřít před ním dveře, a přijde‑li se kdy ke
mně vyspat, až se mu někdy zachce ji potrápit, vyhnat ho od prahu;
neboť lhostejnost působívá, že pyšným spadává hřebínek.
Nepořídím‑li však ani takto nic, je třeba sáhnouti po nějakém
účinnějším léku, jako u těžkých pacientů. Neboť jest velmi zlé nejen,
budu‑li zbavena zisků z něho, nýbrž budu‑li i pro posměch Thettale.
Ty máš, jak jsi říkala, jakýsi nápoj lásky, jehož jsi často v mládí
zkusila. Takového něčeho potřebuji na pomoc, co by vyléčilo nejenom
jeho nadutost, nýbrž také jeho opilství. Vzkáži mu tedy a budu
ronit opravdové slzy; a aby měl před očima Nemesis, jestliže mnou,
jež ho tak miluji, pohrdne, a takové všelijaké věci mu budu říkati
a vymýšleti si. On jistě přijde, přece jako ze soucitu nade mnou, že
tak po něm hořím; řekne, že je hezké vzpomenouti minulého času
a důvěrné známosti, a bude se nafukovati, ten nemrava. A pomůže
mi při tom také Helix; neboť za něho se schová Herpyllis.
Ale nápoje lásky prý bývají ošemetné, ba i do hrobu přivádějí.
Než toho dbám pramálo; neboť on musí buď pro mne žít – anebo
být mrtev pro Thettalu.