JEDEN KRÁL MĚL ČTYŘI MANŽELKY                                                                       
                                    
                
             
            
         
  
        
            Říká se, že jeden král měl čtyři manželky... Čtvrtou miloval šíleně a dělal vše, co mohl, aby ji potěšil. Třetí také miloval, ale měl pocit, že by ho mohla jednoho dne opustit pro jiného muže. Druhá byla ta, ke které se obracel v těžkých chvílích. Vždy ho poslouchala a zůstávala po jeho boku v těžkostech. Ale první... tu zanedbával, nevěnoval jí ani pozornost, ani práva, přestože ho hluboce milovala a hrála klíčovou roli ve stabilitě jeho království. Když král těžce onemocněl a cítil, že se blíží smrt, pomyslel si: „Mám čtyři manželky... a nechci jít do hrobu sám.“ Zeptal se tedy své čtvrté ženy: — Miloval jsem tě víc než všechny ostatní, splnil jsem všechna tvá přání... Chceš jít se mnou, abys mi dělala společnost v hrobě? Odpověděla: — To je nemožné. A odešla bez sebemenšího soucitu. Zavolal si svou třetí manželku: — Miloval jsem tě celý život... Doprovodíš mě do hrobu? Odpověděla: — Samozřejmě že ne! Život je krásný... A po tvé smrti se znovu vdám za jiného. Pak si zavolal druhou: — Vždy jsem se k tobě obracel v bolesti, tolik jsi pro mě obětovala... Půjdeš se mnou? Odpověděla jemně: — Je mi líto... Nemohu splnit toto přání. Všechno, co mohu udělat, je doprovodit tě k tvému hrobu. Král byl hluboce zarmoucen nevděčností těch, které tolik miloval. Tehdy se ozval slabý, ale upřímný hlas z dálky: — Já tě doprovodím do tvého hrobu... Budu s tebou, kamkoli půjdeš. Král zvedl oči a uviděl svou první manželku, křehkou, zanedbanou, nemocnou, oslabenou léty opuštění. Hořce litoval, že ji za svého života nectil, a řekl s lítostí: — Ty jsi ta, kterou jsem měl milovat víc než všechny ostatní... Kdyby se mi vrátil čas, byla bys mým nejcennějším pokladem. Pravda? Drazí přátelé, všichni máme v tomto životě čtyři manželky: Čtvrtá: tělo. Bez ohledu na to, jak se o něj staráme, nás opustí hned po naší smrti. Třetí: majetek a vlastnictví. Přecházejí k jiným, jakmile opustíme tento svět. Druhá: rodina a přátelé. Bez ohledu na jejich náklonnost nás mohou doprovodit jen k hrobu. První: dobré skutky. Často opomíjené ve prospěch potěšení, peněz a vztahů, ale přesto jsou to ony, které s námi zůstávají... až do záhrobí. Zdroj Facebook        
 
           
         
        
        
        
        
                                                                                                           
                        
                 
            
   PeopleSTAR (1 hodnocení)