Prudce jsem vydechl a otevrel oci.ani vam nedokazu rict,jak jsem se v tu chvili bal.kdyby nademnou nestal muj nejlepsi kamarad lukas.nejspis bych omdlel.SI V PORADKU?zeptal se mne starostlive lukas.JO V POHODE.odstrcil jsem ho a nejiste se postavil na nohy.vsechno mne b...
Osminova skupina dorazila do Ilharithské věže. Ohromná stavba se tyčila na východním konci ostrova nedaleko od moře. Skála se drala pár set metrů k obloze, kde na konci byla rozvětvena do tří kusů. Věž od prvního pohledu držela pohromadě jen magie, uprostřed se zužovala...
Nevalainen drží meč v ruce, tíha oceli mu vždy dodá sebevědomí a pocit síly, také mu vykouzlí úsměv na tváři, tvrdý nehezký úsměv s půlkou vymlácených zubů. Stojí nahý v chatrči, neví koho je, ani proč tu je s ocelí v ruce, na druhé straně v temnotě cítí pohled rudých o...
„Už nemůžu dál, ne nejde to. Musím se na chvíli zastavit.“Všude kolem mě byla tma. Nejhlubší hodina noci. Po své cestě jsem došel až na tichou, měsícem ozářenou mýtinu. Byla nezvykle tichá noc. Jindy by možná alespoň houkaly sovy, ale teď ne. Vládne tady strach,...
...můj život nebyl zas tak zajímavý. Jsem snílek, a v tento okamžik můj život končí. Úplně. Komu by se po mně stýskalo, nemám moc přátel... Nemám důvod žít a teď když srazilo mne auto, oddávám se smrti. Ta slabost, kdy tělo mé nevnímá. Neslyší, nevidí, necítí... umírá. ...
ČERNOKNĚŽNÍKŮV SYNJeho matka byla šťastná, když mu přišel dopis na kouzelnickou akademii Rossenhaven. On však z toho byl vyděšený. Nechtěl tam. Chtěl žít mezi mudly, tam se cítil doma, protože nikdo z nich nevěděl, co byl jeho otec zač. V kouzelnickém světě však...
MUDLOVSKÁ ŠMEJDKAKdyž jí přišel dopis z kouzelnické akademie Rossenhaven, pomyslela si, že je to jen hloupý vtip. Všichni v jejím okolí věděli, že je "divná". Měla zvláštní schopnosti, které si nikdo neuměl vysvětlit. Nikdo se s ní nebavil, měli z ní strach. Ane...
2. kapitola – Nový začiatokDeň pri jazere bol pre mňa to pravé. S Alekom a Charr sme si užili dostatok zábavy, aby moja myseľ bola zamestnaná. Až keď sme sa večer vracali domov, dovolila som si niekde v úzadí mysle spomenúť si na môj „minulý“ život. Chýbali mi rodič...
Vzbudilo mě hlasité zatroubení na trubku. Cukla jsem s sebou. Rychle jsem vstala, oblékla si svetřík a vyběhla ven z domku. Děti jsem tam zatím nechala, než zjistím co se děje. Zjistila jsem to velmi rychle. Hořelo. Skoro celá vesnice byla v plamenech. Rychle jsem vběhl...