První láska 2

Zřejmě to je příběh, který zažil každý z vás. Ale já mám potřebu vám o něm napsat něco víc, víc než dokážu někomu říct.
Všechno to začalo před dvěma lety o letních prázdninách. Měla jsem nejlepší kamarádku. Začaly jsme spolu chodit na zimní stadion. Byla to ta nejlepší věc, kterou jsme mohly udělat. Přijeli mladí hokejisté z Ruska. Byli milí a byla s nimi legrace. S ním z nich jsme se do sebe zadívali. Den, před jejich odjezdem jsme se spolu líbali a od té doby jsem ho neviděla. Mrzelo mne to. Jenomže tam chodili i naši hokejisté a mezi nimi byl jeden kluk, který se mi moc líbil. Znala jsem ho již z dřívější doby, kdy vlezl omylem na dámské záchody a já jsem se mu moc smála. Vynikal svými zrzavými vlasy a modrýma očima. Všechno na něm vypadalo perfektně. Začala jsem si s ním psát. Nejdřív ohledně kravin, myslela jsem, že to naší konverzaci rozvede a rozvedlo. Postupem času začal psát první on a začal se zajímat. Daroval mi svou hokejku a na ní se i podepsal. Nesla jsem ji domů tak hrozně pyšně. Přišel mi dokonalý. V půlce září 2012 jsem mu napsala, co k němu cítím. Odepsal, že jsem ho skoro rozbrečela, jenomže v tu chvíli jsem začala brečet já. Věděla jsem, že jsem se do něj zamilovala. Domluvili jsme se, že spolu pojedeme na hokej a jeli jsme. 23. září 2012. Ten den si pamatuji do dnes. Lechtali jsme se a najednou jsme se začali líbat. Když jsme přijeli domů, šel mě doprovodit a večer mi napsal, jak to s námi teda bude, napsala jsem, že bych s ním chtěla být ale že je to na něm, jak on chce, souhlasil. Začali jsme spolu chodit a já jsem byla nejšťastnější holka pod sluncem. Všechno, co dělal se mi na něm moc líbilo, všechno jsem na něm milovala. Jeho pevné objetí, to jak se na mě díval. 30. listopadu jsme se spolu poprvé vyspali, udělala jsem to z toho důvodu, že on chtěl a já jsem měla strach, že o něj jinak přijdu. Měl z toho radost ale já jsem brečela. Dál plynul náš vztah. Od ledna se začalo všechno hroutit. Psal si s jinýma holkama, chtěl s nimi spát. Ublížilo mi to. Ale milovala jsem ho, odpustila jsem mu to. Čas šel dál a já pořád nezapomněla na to, jak mi ublížil. V dubnu začal psát jedné dívce, že ji moc miluje, že je jeho jediná. Dozvěděla jsem se o tom, když byl u mě doma a byl přihlášený na FB. Neodhlásila jsem ho a když jsem se vrátila, všechno jsem si přečetla. Zlomilo mě to na 1 000 kousků. Napsala jsem mu, že se rozcházíme a on nevěděl důvod, přiběhl ke mě domů a začal se mi omlouvat. Tak moc to bolelo, tak hrozně moc. Jako by mi píchali nožem přímo do srdce a do zad zároveň. Tak moc jsem ho milovala. Odpustila jsem mu a byla jsem s ním dál. Čas plynul rychleji a rychleji a najednou byl květen. V květnu jsem se dozvěděla, že měl něco s nějakou jinou dívkou. Opět mě to ranilo a já pořád nezapomněla na rány, které už mám. S tím, jak moc jsem ho milovala, tak jsem mu znovu odpustila jeho nevěru a milovala jsem ho dál. Přišly letní prázdniny. Těšili jsme se, že budeme každý den spolu. Ale já jsem náš vztah ukončila. Každý večer jsem brečela a myslela na to, jak si užívá s jinou dívkou a nakonec mě to zlomilo do takové míry, že jsem se na něj nemohla ani podívat a rozešla jsem se s ním. Pár dnů na to jsem odjela na dovolenou do Itálie na ostrov Elba. Užívala jsem si ale na druhou stranu mě to moc trápilo. Potkala jsem tam úžasného kluka, jmenuje se Mirco. Poznal, že se něco stalo, a tak jsem se mu se vším svěřila a zamilovala jsem se do něj. 15. července 2013 jsem se s ním líbala. A byla jsem šťastná, stejně jako on. Bylo nám spolu krásně. Nikdo o našem vztahu nesměl vědět, byl animátor. Kdyby se to někdo dozvěděl, mohli by ho vyhodit, což se stalo. Odjížděli jsme v sobotu domů a on jel také. Jeho šéf se naštval, když si při obědě sedl ke mě a ne ke svým přátelům. Od té doby jsem se s ním neviděla, jenom snila o tom, že se možná ještě uvidíme. Vyměnili jsme si facebooky a psali si. Zjistili jsme, že se skutečně máme moc rádi, však jediné, co překáží našemu štěstí je 1 000km. Trápilo nás to. Po mém návratu domů tu byl opět můj bývalý. Ničil mě pohled na to, jak se trápí, přeci jen to byla moje první láska. Jenomže moje srdce nemohlo dovolit, aby mi znovu ublížil, nemohla jsem se k němu vrátit, přesto jsem pro něj brečela a trápila jsem se. Prázdniny skončily a my jsme byli "kamarádi" pokud se tomu tak dá vůbec říkat. V září jsem se k němu chtěla vrátit ale měl jinou dívku, takže jsem se nedočkala. Když mi už začal dávat naděje, našel si zase jinou a vykašlal se na mě. Tak moc ublíženě jsem se snad nikdy necítila. Tu další dívku nechal kvůli mne a 14. prosince 2013 jsme se dali opět dohromady. Po 6ti měsících a 10ti dnech. Šťastnější jsem snad nebyla. Ze začátku to klapalo jako každý vztah. Jenže potom přišel jakýsi zvrat a začalo všechno jít do kytek. Trápilo mě to. Přišly další podvody, lži. Vše jsem tolerovala jako předtím ale bylo to málo. Přišly další letní prázdniny 2014. Skoro celý červenec jsme byli spolu. A skoro celý srpen jsem se s ním neviděla. Dal přednost přátelům přede mnou. A mě to tak moc bolelo. Půl roku jsem se těšila na jeho objetí a on se na mě potom vykašle. Zase přišla ta velká bolest u srdíčka.
Začátkem školního roku, kdy přestoupil na stejnou školu se se mnou rozešel s tím, že ke mě už nic necítí. Nemůžu říct, že bych to vzala statečně, protože jsem pro něj udělala hrozně moc věcí a on si ničeho neváží.
Teď už má jinou dívku, která je mladší, zřejmě to potřebuje, holku, která nebude nic řešit a všechno mu odpouštět. Ta rána na srdci se jen tak nevyléčí.
"První láska je los, který nevyhrává. Ale navždy si pamatuješ jeho číslo"