
POVÍDKY příběhy nejen o lásce a přátelství
23. 4. 2013Úterý: výlet do Deutsches Theater (jarní vášeň chladných vět)Blízkost slov narcistický a nacistický vyvolá před opuštěnýmareálem letiště Tempelhof na rtech cizího muže pouštějícího drakajarní úsměv. Má zelené šortky. Spatřím ho z přibržďujícíh...
FIGURKYIdylický úryvek ze zápisek advokátního koncipienta1877XXXVIII.Maličká vinárna. A dva známí zde: krejčí Sempr, hostinský. Podávám jim ruku. „Cože - náš pan hostinský zachází také jinam?“ - „I už jsem nebyl alespoň deset let nikde, až dnes!“My u...
Na jižní Moravě mají všechno: víno, slunce, milé lidi… a po setmění taky tmu, která by se dala krájet.S kamarádkami jsme minulý víkend vyrazily na Otevřené sklepy do Šatova. Vzorků bylo požehnaně, a tak jsme poměrně často musely odbíhat na záchod. Po setmění pak už ...
Mezi bibliofilyNejhorší ze všeho, co člověka může potkat, je upadnout do rukou přítelkyni literatury, která kolem sebe shromažďuje v salónu bibliofily a pořádá literární dýchánky, při nichž podává se čaj a kde na každého přítele literatury připadnou dva koláčky....
16. 4. 2013PátekZa dvě hodiny začíná v Praze pohřeb tety Z., na který nejedu.Přesto jsem od rána spíš tam než tady. Za chvíli zavolám BerlíňanuWernerovi, válečnému, předmanželskému dítěti tetina muže Ády.W. se narodil v Ženských domovech na Smíchově,...
FIGURKYIdylický úryvek ze zápisek advokátního koncipienta1877XXXVII.Vylít jsem přes schody do dvora, dvorem do kasárního průjezdu, vraty ven - poskočil jsem si - je mně jako do radostného pláče, a vskutku oči zavlhly - zrovna jako bych byl z tmavého skle...
V tu noc, kdy můj otec, Jakub, naposledy vydechl ve svém domku na okraji Třebíče, neprosil o ztišení bolesti léky. Bylo mu sedmdesát dva і odevzdaně čekal na konec. Jeho unavený hlas však v tichu ložnice zazněl překvapivě jasně: „Přiveď mi Barnabáše. Ale netlači na něj,...
Malíř filosofZe života pražské bohémy.Malíř Kubín byl nejen malířem, ale i filosofem. Tvrdíval, že vrcholem lidské blaženosti jest stav, kterému říkal „bezútěšnost“. Jedině tenkrát je člověk blažený, když vidí, že ho nic netěší. Takový člověk nedojde nikdy z...
9. 4. 2013Všechny děje se stávají ve městě B., ale ne v tom nekonečném, spíšev tom konečném.V takovém městě jsem venčila psa Ivoše. A protože jsem bylav moravském, ne německém B., volala jsem na něj Ivošu. Žila jsems Ivošem dva dny; v Lužánkách a oko...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc