Povídky
Slíbila mu srdce, svou duši i své tělo. Slíbila mu, že až zítra příjde, tak už zůstane navždy. Slíbila mu, že se mu odevzdá. Slíbila mu, že minulost hodí za hlavu. Slíbila mu, že až ho příště chytne za ruku, už ho nepustí. Ještě mezi dveřmi ho objala a obdarovala tím ne...
Lidé si mezi sebou hledají nové přátele a nové milence a pak často doplácej na to, že přezírají jejich chyby a nedostatky a promíjí jim všechny drobné prohřešky… Starý známý nikdy nekončící příběh. Pak se jednoho dne vzbudí a zjistí, že si nechají klidně i naplivat do o...
Jednoho dne se probudil a s klidem a jistotou pohlédl na svůj den, a i když mu nic jiného než pár lékařských sezení, vyrábění svíček a krátkých procházek po areálu, nesliboval, namísto zloby, vzteku a nenávisti, pociťoval k mřížím za jeho okny vděk a něhu… snad i lásku....
Sněhové vločky se divoce točily díky silnému větru a narážely do všeho, včetně jedné dívky, která se procházela noční krajinou. Její dech tvořil páru před jejími ústy a nohama se bořila do hustého sněhu. Hlavu skloněnou k zemi a zadržovala slzy, které se okamžitě měnily...
„Prosím, prosím, Trisho.“ Zamumlala dívka a pomalu procházela lesem, do kterého před chvílí vstoupila, aby chránila sebe a i svou kamarádku. „No tak, Trish.“ Větev pod ní rupla, ale pokračovala v cestě dál. Trisha se nemohla dostat daleko, vzhledem k jejímu zranění, kte...
Byla chladná zářijová noc roku 1944. Skupina vojáků seděla v transportním letounu C-47 Skytrain a očekávala to, co se nevyhnutelně blížilo. Byli jen malou skupinkou z celkového počtu asi 45‘000 vojáků, kteří byli stejně jako oni odloučeni od rodin a dětí. Jejich velite...
Pokračovali jsme začali jsme se hladit všude... Potom mě namasírovala a po chvíli se můj ocas zase zmátořil. Zvedla se a jemně mi ho pohonila a natáhla mi šprcku. Já jsem na postel položil ručník, aby se nezničilo prostěradlo. Položil jsem Barušku na postel hladil ji za...
Splnil se mi sen, život byl jak pohádka. S mou kráskou jsem chodil domů ze školi, měli jsme společnou cestu a sice bydlela dál, ale část cesty jsme chodili pěšky, můj dům je po trase jejího autobusu. Tak jsme chodili na zastávku kus od mého bytečku a já s ní potom čeka...
Nepamatuji si toho moc o místě, kde jsem se narodil. Bylo to stísněné a tmavé místo a lidé si s námi nikdy nechodili hrát. Pamatuji si maminku a její měkkou srst, ale byla často nemocná a velmi hubená. Měla jen velmi málo mléka pro mě a mé bratříčky a sestřičky. Pamatuj...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
| |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva