Povídky
Den X.Kapitola 2První průzkum.Probuzením se na ležíc na trávě,oblečení ve skafandrech, opodál jejich obyvatelná sekce ze stanice a za ní jen hustý prales. To bylo první,cosi členové posádky uvědomovali. Fantastické myšlenky se jim honili hlavami. By...
Den X.Kapitola 6Všichni chápali,že jejich situace se jěště zhoršila. Cítili se jako zajatci neznámých útočníků,a nyní i ohroženi sice primitivní,ale přesto nebezpečnou civilizací. Ta zvěř kolem je již neděsila, věděli že vůči ní,stačí být opatrný. Zvěř n...
Je půl druhý a přichází SMS s textem:„Sedíme u Velkého dubu a čekáme na tebe J a S“Úleva naplnila celé moje tělo. V klidu odepíši, že už nepřijdu a jdu si lehnout.Ráno před školou byl jako vždy první Jery. „Kde jsi byl ? Čekali jsme se Spaikym na zastávc...
Den X.Kapitola 5Domovem posádky se stal srub. Před jeho stavbou však bylo spleteno s nalámaných větví provizorní hrazení. Během jeho stavby byly chystány stromy na stavbu srubu. Byly poraženy a upravovány na potřebnou délku pomocí ohně. Bylo to pomalé,ale ji...
Den X.Kapitola3Posádka stanice se ubytovala v posledním jejím kusu,který z ní zbyl. Monitory a vše co bylo na elektřinu nefungovalo včetně klimatizace a vodniho režimu. To znamená,že posádka bude zakrátko bez vody a stravy,to předpokládá že to horko poleví,j...
Pomalu otevřela oči. První co ucítila, byla ztuhlost v rukách a nohách, ústa přelepena páskou a bolest hlavy. Pokusila se pohnout rukama, ale nešlo to. Natočila pomalu hlavu, aby viděla co se děje. V šeru které panovalo poznala že její ruce jsou přivázány k pelesti post...
Ležela v posteli s rukama připoutanýma kovovými pouty k ocelovému čelu postele oblečena jen do černé, krajkou lemované podprsenky, a černých, téměř průhledných kalhotek se šněrováním po bokách. Přes oči měla převázaný hedvábný krvavě červený šátek a čekala co se bude dí...
Byla jsem u domu přesně v pět, jak jsme se domluvili. Vešla jsem do hlavních dveří a spatřila jsem něco nádherného. Po celé vstupní hale byly rozmístěny svíčky a pokračovaly po schodech do dalšího patra. Šla jsem podél nich, až jsem došla do jeho pokoje. Dnes měl dům pr...
Michal koukal na oblečení pověšené na ramínkách, na zemi bylo několik párů dětských bot, ale jinak nic co by stálo za Petrův vyděšený křik.„Vždyť tu nic není. Co jsi viděl?“„Ty dveře se otevřely a potom zase zavřely“, popisoval vystrašeně. Michal se rozh...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva