Povídky
Zlatí úhoři III.Ráno jsem vstal jako spráskanej pes. Má úcta – to byl krásnejvejprask od ryb. Čtyři dny u vody a ani čudlu. Skládal jsem nabránovském dvorku pruty do zelených futrálů. Z kuchyně vylezlProšek, něco si pohvizdoval.Zeptal se mě:„...
Radek se vrátil z lovu podrážděný tak, že to bylo slyšet ještě dřív, než otevřel dveře.Jednu botu odkopl ke skříni, druhou nechal uprostřed chodby. Bundu hodil směrem k věšáku, minul a ani se neobtěžoval ji zvednout. V kuchyni začal hlučně stavět konvici na sporák, ...
Danas jesmo, sutra nismoBylo už dobře pět hodin odpůldne, když Juraj Vručić vypletl se s velikým namáháním z porostu u řeky Drávy, z pichlavého jalovce, vysoké trávy a mladých doubků, jimiž celá rovina u řeky jest porostlá.Ocitl se na lepší cestě, písčité, r...
21. 1. 2014Právě se pokouším napsat další díl naučného televizního seriáluo fyzice pro děti. Tentokrát o černé díře. Při dopoledním sledovánívědeckých pořadů BBC a německých kanálů o vesmíru kroutímnevěřícně hlavou, ústa dokořán, směšný údiv; je toto mož...
Zlatí úhoři II.Spal jsem na půdě chaty a okénko zakrývala krajkovina z lesklýchcetek cirkusových maringotek. Zvenku přicházelo měsíční světloa na lomeném stropě vytvářelo šipky připomínající let bílých ptáků.Sešel jsem dolů v pyžamu, tatínek ležel na...
V údolí, mezi dvěma vrcholky hor, daleko od města, stál malý dřevěný domeček. Takový srub, jak se takovým domkům říká. No a v tom domečku, kde bylo hezky uklizeno a denně na stole vonělo čerstvě natrhané luční kvítí od nedalekého potůčku, bydlela maminka s malou holčičk...
Čagan-kurenská povídkaMongol Sakadža z kmene Chalchasů v Čagan-Kurenu měl pět velbloudů, dvanáct koní, osmnáct volů a patnáct skopců. Pak měl také svého boha Uison-Tambu. Toho měl před stanem na dřevěném podstavci. Jeho bůh měl pijáckou tvář. Po obou stranách so...
14. 1. 2014I bez pořezaného jazyka lze zažít intimitu sdělení, přeji si o pár dnůpozději, 340 km jihovýchodně od Berlína – v Praze, když s N. znovuvstupujeme (s kamerou a zvukem) do prázdné vilky po mrtvých.Vcházíme tam s nejmladším synem mrtvých, padesá...
Zlatí úhoři I.Jednou jsem přivezl z Amsterodamu svazeček uzených úhoříků.Byli tencí jak raný chřest anebo vrbové proutky, a jelikož byli mladí,byli zlatí. Vzal jsem stužku a převázal s ní úhoříky. Koho jsem mělrád, tomu jsem pak podal zlatého úhoře. ...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
| |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva