Povídky
Dobrý den, prosím vás, tohle je fronta na přinášení obětí?– Ano, ano – jste za mnou. Já mám 852, vy 853.– Proboha… Kdy na nás přijde řada?– Nebojte, tady to jde rychle. Komu nesete oběť?– Lásce. A vy?– Já dětem. Děti, to je moje všechno!– A co js...
Jmenuji se Durex 3857/2000.Narodil jsem se před sedmi dny v jedné továrně na kondomy.Hned po narození jsem se seznámil se svými kamarády.Bylo jich něco přes pět milionů,proto po mě nechtějte jejich jména.Celý můj první den jsem byl na různých vyšetřeních.Prostě jeden te...
Ještě jsem si ani nestačila sundat pořádně boty a už mne přitlačil silou čelem ke stěně v chodbě a do ucha mi pošeptal, hi, welcome my darling. A já v tu chvíli věděla, že se moje návštěva u něj dostane zas někam dál, zároveň jsem ale věděla, že je to naposledy, co...
Zdarec, kdyz uz tu je ta moznost tak se s vama podelim o jednu prihodu co se mi stala u kamarada. Predem se olouvam za nepsani interpunkce ale mam notebook vyrobenej v norsku tak ze ma norskou klavesnici (pokud to nekoho netrklo tak norska klavesnice neumi psat hacky a ...
Oči se jí usmály. ,,Tak to s tebou tedy zkusím. Pošli mi fotku na akreditaci." Začala brečet. Usmívat se. Radovat. Splnila si největší sen svého života a byla poprvé v životě doopravdy šťastná.Tím začal její hokejový život a příběh. První rok v redakci byl pro ni ve...
,,Je obtížné rozhodnout, kde končí dieta a kde začíná mentální anorexie, zvláště když dietu zaměníme na zdravou výživu nebo když podobněji jedí i lidé kolem nás‘‘Když jsem si přečetla v časopise psychologie o mentální anorexii, byla jsem v šoku. Dozvěděla jsem s...
Už jsem byl než 5 let v zahraničí, bydlím a pracuju v hodně izolované oblasti, Tak jsem se hodně dlouho uspokojovat zavřený ve svém pokoji, na chatu a sledující videa, hlavně ty, kde si kluci i holky užívají po náročném cvičení nebo v horku, protože od puberty mě moc vz...
Přijde mi to už takové až vážně úsměvné, mám jen smůlu? Nebo dělám něco špatně já? Možná je mi souzeno být už jen sama. Já jsem ale šťastná. Šťastnější ve svém životě jsem nikdy nebyla. Tak jak se cítím teď. I přesto ale tam někde uvnitř hledám, žádná labuť totiž nech...
Přesně věděl, co potřebuji. Stačilo mu jen se na mne podívat. Ty máš zas tak smutné oči, řekl, pojď ke mně, kočičko moje. Někdy jsou chvíle, kdy prostě člověk potřebujete "jen" pohladit, obejmout, silně a dlouho, cítit to teplo a tu vůni a na nic u toho nemyslet......
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
| |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva