Povídky
Slunce se už dávno schovalo za obzor.Světlo hvězd se odráželo od sněhu. Byl mráz. Zima trvala už dlouho a byla krutá. Zvířata hladověla a umírala. Šelmy se stávaly dravějšími.Ozvalo se vlčí zavytí. Teskné a hladové.Kočí dostavníku Alan pohlédl do tmy: ,,Tohl...
Sir Tobias hleděl na bojiště poseté těly padlých nepřátel a smál se ze všech sil. Potůčky potu razící si cestu pod jeho brněním nevnímal. Byl hrdý na své dílo, k němuž jistou mírou přispěl i jeho mladší bratr Marek. Pozvedl svůj meč Obrolam a zamával čepelí ve vzduchu. ...
Je to už nějakou dobu, ale ne zas tak dlouho, aby na něco takového člověk mohl zapomenout, to by musel žít snad věčně. Měla jsem za sebou už nějaké sexuální zkušenosti, cítila jsem se silná v kramflecích ohledně všeho, co se týká erotiky. Nic mi nebylo úplně cizí a říka...
Jednoho sychravého dne jsem pocítila, že se potřebuju vyzpovídat, normálně v kostele ve zpovědnici. Tak jsem vyrazila a došla k místnímu kostelíku. Zpovědnice byla uprostřed kostela a nad jejími dveřmi svítilo světýlko, že zpovědník je přítomen. Vstoupila jsem dovnitř a...
„To mi, Dittrichu, netvrďte,“ řekl detektiv Slavíček čtyřnásobnému vrahovi na závěr vyšetřování „že vám těch obětí nebylo ani v koutku duše líto.“„Vopravdu ne, pane inspektore. Člověk si to musí tak nějak vnitřně obhájit, aby se po odvedený práci večer v klidu prosp...
„Haló, pane Poustka. Jste doma? Pošta!“Kdyby si oslovený právě nedával dvacet po vydatné snídani, mohl by zaslechnout brumlání listonoše, kde má courat starý policajt, když nemusí do práce a za chvíli je čas oběda. Ono těch dvacet minut není vždycky stejná doba a ně...
Příšera pod postelíMalé děti nenechají spát, velké nenechají žít.- židovské příslovíAnička nevěděla, co ji probudilo. Ale bála se. Dívala se ven na zimní měsíc, zavěšený nízko na zachmuřené obloze, odkud svou oslnivou září drtivě přebíjel i zapadlé hvězdy. V...
Když jsem byl prvním rokem na internátu, řekl jsem svým spolubydlícím, že mám dvojče. Táta docela slušně amatérsky fotil. Jednoho dne, toho léta, kdy nás viděl nacvičovat na Radkově kole nové akrobatické kousky - jízdu po zahradní zídce s efektním, hodně dlouhým skokem ...
Jednou jsme jeli k tetě a byla tam děsná nuda. Vzala jsem však sebou i kámošku. Teta tam měla dlouhou temnou chodbu. Už se stmívalo a jak jsme se s kamarádkou Míšou fuer nudili, tak jsme se rozhodly, že si půjdem na tu chodbu hrát. Byla už tma a v chodbě svítil jen můj ...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
| |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva