Povídky
Všechno to začalo jednoho červnového dne, přesněji řečeno odpoledne. Slunce pražilo do rozpálených betonových bloků panelového sídliště v Praze a my si říkali, že už jsme dlouho nezažili nějaké pořádné vzrůšo. Jak jsme tak posedávali mezi betonovými bloky sídliště, uvid...
Celá zasedací místnost byla přeplněná pracovníky podniku. Seděli na svých místech nebo stáli u automatu na kávu vzadu v rohu. Ředitelna vypadala větší díky vystěhování některých kusů nábytku bývalého ředitele. Momentálně se zde nacházel pouze dlouhý konferenční stůl se ...
Ležím ve stanu, pod hlavou mám spacák, je totiž děsné teplo a hlavou se mi honí myšlenky, proč jsem to v předchozí akci nedotáhl až do konce. Možná stačilo na Niku trochu víc přitlačit a dosáhl bych svého. Příště si dám velký pozor na to, aby se mi to už nestalo. Přede ...
Leathitia ležela v posteli a dívala se do stropu, měla ještě hodinu, než bude muset vstávat do školy. Ležet už se jí nechtělo a tak vstala. Oblékla se do riflí, které zvýrazňovali její hubené nohy a poté na sebe hodila upnuté tričko. Mohla si to dovolit, měla totiž post...
Kráčela sebevědomým krokem přesně uprostřed chodníku. S hlavou pyšně vztyčenou směřovala k budově reklamní společnosti. Nijak se neodlišovala od ostatních lidí, jen se jinak cítila. Věděla, že by kvůli kariéře udělala cokoliv. Byla tak cílevědomá. Při chůzi ani jednou n...
Nejsem vzorem ctnosti...Nosím v sobě pro mě teď tu největší bolest.3 roky jsem žila s klukem, kterého zbožňuji.Bydleli jsme spolu dá se říct od začátku...Prožil se mnou ty krásně okamžiky dospívání, 18tiny, autoškolu, maturitní ples, maturitu... Byl mojí...
Stojím před zrcadlem a se skousnutým rtem a soustředěným výrazem si vysvobozuji lesklou zelenou sponu z vlasů. Když je venku, jemně potřesu hlavou a rudá vlnitá hříva se mi rozprostře podél obličeje. Prsty si upravím pár neposlušných pramenů a usměji se na sebe. Zrovna ...
Ležím v posteli, ruce mám zkřížené na břiše. Převalím se na bok a nahmatám mobil, abych se podívala, kolik je hodin. Přimhouřím oči, když mi oslňující světlo vlétne do sítnic. 2:52 – nechce se mi věřit, že za méně než čtyři hodiny vstávám do školy. Odložím mobil a lehnu...
Vyšli jsme ven z klubu. Na čerstvém vzduchu bylo příjemně, nikde žádný kouř z cigaret a zápach alkoholu. Kolem nás seděli na lavičkách pitím zboření teenageři, kteří si buď svým polovičkám vylívali srdce nebo se vší silou snažili udržet alkohol v sobě. Foukal jen lehký ...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
| |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva