Povídky
Každý krok, každý pohyb, každičky nádech... všechno vnímám tak intenzovně. Kapičky rosy v trávě jež padají na má holá chodidla a osvěžují mou kůži, která se pod chladným dotekem kapiček napne. Vítr jenž cuchá mé dlouhé tmavé vlasy a štípe mě ve tvářích až zrudnou, a vůn...
Sledovala jsem, jak strážce vytáhnul bič, přistoupil blíže ke chlapci u sloupu a pak jej prudce udeřil. Když bič rychle, silně a tvrdě dopadl na chlapcova záda, slyšela jsem výkřik. Nedošlo by mi, že to byl můj vlastní výkřik, kdybych si nedala ruku před otevřená ústa. ...
„Já nevím, co se jí stalo. Nikdo s ní nebyl,“ženě asi tak okolo čtyřiceti let stékaly slzy po tvářích a v ruce držela kapesník. Okolo ní stáli dva policisté a jeden z jejích přátel. Sledovala uplakanýma očima nosítka od sanitky, na kterých leželo přikryté tělo. Vzly...
2.kapitola Ráno jsem se probudila a vedle mě spal Timi,vstala jsem z postele a šla se vysprchovat protože jsem byla spocená.Pak jsem se oblékla a šla dolu do obýváku,ale táta ani děda tu ještě nejsou. ...
Elena se s tátou přistěhovala k jejímu dědovi na chatu uprostřed lesa,kde žil úplně sám. Ten den tam přijel jeden kluk bylomu tak(-17-19)byl vyžší postavy měl hnědé vlasy a krásné modré oči,podlomily se mi kole...
Smrt. Každý si jí představuje jinak. To je zcela pochopitelné, ale to, co opravdu nechápala, je fakt, že její představa o smrti se zcela vymyká více či méně běžným normám. Její jméno je Effie a žije v Prvním kraji. Nikdy neokusila, co je to chudoba. To slovo, jako kdyby...
Jdu sama noční krajinou. V hlavě mi víří myšlenky. Představuji si virtuální kvítek. Každou sekundu je tento květ víc a víc nahý. Má otázka však není klasická, jako u většiny dívek, ale odpovědi se neliší. Ano, ne. Jsem však natolik zaměstnaná myšlenkami, že zapomínám, c...
Ticho jindy tak poklidné vesnice protíná nepřirozeně vysoký výkřik.Zastavím se uprostřed silnice.Zděšeně hledím na prudce brzdící mercedes po mé levici.A pak... pak už jen tma. Dlouhá, černočerná tma...Cítím, jak přicházím k sobě. Omámená několika dr...
Jdu sama půlnoční krajinou. Vše živé i neživé už dávno spí. V tento čas se i pouliční lampy ukládají ke spánku. Chtěla bych být pouliční lampa? Celý život stát na jednom místě a nepoznat svět. Na samém počátku dne usínat a když Slunce odplouvá do říše snů strážit no...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
| |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva