
POVÍDKY příběhy nejen o lásce a přátelství
|
Linda Váňová |
|
Jednoho dne se probudil a s klidem a jistotou pohlédl na svůj den, a i když mu nic jiného než pár lékařských sezení, vyrábění svíček a krátkých procházek po areálu, nesliboval, namísto zloby, vzteku a nenávisti, pociťoval k mřížím za jeho okny vděk a něhu… snad i lásku....
Sněhové vločky se divoce točily díky silnému větru a narážely do všeho, včetně jedné dívky, která se procházela noční krajinou. Její dech tvořil páru před jejími ústy a nohama se bořila do hustého sněhu. Hlavu skloněnou k zemi a zadržovala slzy, které se okamžitě měnily...
„Prosím, prosím, Trisho.“ Zamumlala dívka a pomalu procházela lesem, do kterého před chvílí vstoupila, aby chránila sebe a i svou kamarádku. „No tak, Trish.“ Větev pod ní rupla, ale pokračovala v cestě dál. Trisha se nemohla dostat daleko, vzhledem k jejímu zranění, kte...
Byla chladná zářijová noc roku 1944. Skupina vojáků seděla v transportním letounu C-47 Skytrain a očekávala to, co se nevyhnutelně blížilo. Byli jen malou skupinkou z celkového počtu asi 45‘000 vojáků, kteří byli stejně jako oni odloučeni od rodin a dětí. Jejich velite...
|
Vrána |
|
Pokračovali jsme začali jsme se hladit všude... Potom mě namasírovala a po chvíli se můj ocas zase zmátořil. Zvedla se a jemně mi ho pohonila a natáhla mi šprcku. Já jsem na postel položil ručník, aby se nezničilo prostěradlo. Položil jsem Barušku na postel hladil ji za...
|
Vrána |
|
Splnil se mi sen, život byl jak pohádka. S mou kráskou jsem chodil domů ze školi, měli jsme společnou cestu a sice bydlela dál, ale část cesty jsme chodili pěšky, můj dům je po trase jejího autobusu. Tak jsme chodili na zastávku kus od mého bytečku a já s ní potom čeka...
Nepamatuji si toho moc o místě, kde jsem se narodil. Bylo to stísněné a tmavé místo a lidé si s námi nikdy nechodili hrát. Pamatuji si maminku a její měkkou srst, ale byla často nemocná a velmi hubená. Měla jen velmi málo mléka pro mě a mé bratříčky a sestřičky. Pamatuj...
|
Vrána |
|
Holka, kterou nikdy nebudu mít, proč sem se zamiloval do někoho, u koho nemam šanci? Je starší a bere mě jako kámoše... Nemá cenu jí něco řikat, ještě by to bylo horší a nebavila by se se mnou v. ubec, od tábora sem s ní skoro nemluvil. A když tak sem to po... A když ne...
(Dovolte, abych se vám představil. Jmenuji se Kazišuk a patřím do čeledi strašidel domácích. Nevěříte? Jen si vzpomeňte, jste v nejlepším, milujete se a někdo zaklepe nebo zazvoní, dítko zakňourá. Tvrdíte že je to náhoda? OMYL, vážení to jsem spískal já, strašidýlko KAZ...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc