
POVÍDKY příběhy nejen o lásce a přátelství

v soutěži
Bylo téměř deset hodin večer. Odšoural se s třetím šálkem kávy ke stolu, znechucen odsunul skripta a pomalu srkal horkou kávu. Z předsíně slyšel klapnutí vchodových dveří.„Aha, máma je zpátky z práce,“ pomyslel si. Po chvíli slyšel její kroky a otočil se na židli: „...

v soutěži
Dostal jsem možnost, koupit od Lesů starší hájenku, utopenou v hlubokém lese. Co mě však zaráželo, že o ni nikdo nejevil zájem a byla podezřele levná. Tak jsem se s nimi domluvil a jel se podívat. Zvenku byla zachovalá, romantická, dřevo bez červotoče, vše pěkně zdravé,...

v soutěži
Seděl jsem jednou v pátek odpoledne ve svým kamrlíku a dělal jednu soukromou repasi počítače pro jednoho kámoše. Když zadrnčel mobil, povyskočil jsem leknutím, koukl se kdo otravuje a on to můj šéf. Proboha co otravuje teď odpoledne, to toho neměl dost za celý d...
|
robbertos |
|
Po vyučení jsem nastoupil u nás ve městě do velkého kadeřnického salonu a strávil jsem tam více než dva roky, když přišla krize a já jako nejmladší vylítnul první. Tak jsem se přihlásil na pracáku, odolal nabídkám na otevření živnosti a dle potřeby jsem svým známým chod...
|
robbertos |
|
Byl pátek, v práci jsem to zabalil a prchal domů pro věci co beru sebou na osadu. Vláček mě vyhodil na naší zastávce, tak jsem si nahodil baťoh a vyrazil. Rychlejší chůzí to bylo tak necelou půlhodinu. Doklusal jsem do osady, pozdravil jsem se s ostatními a pádil dolů k...
|
robbertos |
|
Letní den sálal horkem, na nebi nebyla ani stopa po obláčku, jezero se třpytilo smaragdovou zelení své vody, utopené do hloubi pískovcových skal. Půjčili jsme si s Jitkou v půjčovně člun, já vesloval zády ke směru jízdy a Jitka seděla vzadu a navigovala, kudy mám jet....
|
robbertos |
|
Zrovna obracel maso na pánvičce a s rozkoší sledoval, jak krásně mění barvu, když na poličce začal kvílet a poskakovat mobil. Se sakrováním odstavil pánev, maso dal na talíř a šoural se pro mobil. „Karel, no jo, co zase chce ten otrava?“ bručel a pak se ohlásil. „Co děl...

v soutěži
Listy vysoké trávy se mi zařezávají do kůže o něco hlouběji s každým dalším pohybem, kterého se dopustím. Kolem dokola je zelená zeď tvořená z tlustých stébel trávy s listy ostrými jako břitva. Nad sebou vidím černé nebe bez hvězd. Slyším dětský smích. Ten zvuk je za mý...

v soutěži
Odpolední sněžení vystřídal déšť. Venku počasí pod psa a z penziónu na náměstí na nás čekala dlouhá štreka. Na silnici se utvářela ledovka a sníh se proměnil na rozteklou kejdu. Ne nadarmo se u nás v Čechách říká: "Kateřina na ledě, Vánoce na blátě." Uvnitř v tep...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc