Povídky
„Odpusť,“ řekl jsem s chladným výrazem ve tváři a pak tě střelil. Vypálil do tebe pět ran ze svého revolveru a pozoroval, jak tvé tělo padá dolů a dolů, níž, než kleslo na chodník, tak špinavý, nehodný tvého doteku, jak první kapky temně rudé krve vyplňují spáry mezi je...
Cítíš ten podzim? Ano, je to podzim, jež ve mně vzbuzuje ty zvláštní pocity, které také nazývám ,,adventní,,... Vůně blížící se zimy, to blížící se aroma mokrých a studených sněhových vloček a přitom vzduch suchý, plný rozmanitosti a barev chřadnoucích lístk...
Hledím tiše, na ty bláhové duše. Kdyby jen věděli. Neví nic. Vůbec nic! Jsou hloupé. Ale nemohou za to. Také jsem to nevěděla. Dozvěděla jsem se to teprve nedávno. A to ještě omylem a náhodou. Opravdu mě to překvapilo. Samozřejmě věřím na astrální svět a astrální projek...
Vstoupil jsem do toho nočního podniku v Jokohamě se značně smíšenými pocity. Ale říkal jsem si, že jako zástupce své firmy budu v Japonsku už pouze tři dny, když předešlé tři dny uplynuly v samých chvatných a úporných jednáních a tak je nutno se trochu porozhlédnout. By...
Jednou, kdysi dávno, žila jedna dívenka a jmenovala se Verunka. Byla moc krásná, milá a taky hodná, prostě radost pro tatínka a štěstíčko pro maminku. Bydleli spolu v domku se zahradou a bylo jim spolu dobře. Asi za tři roky jim čáp přinesl chlapečka Honzíka. Tak tam sp...
Byla jsem mladá a celkem pohledná patnáctiletá holka a vyrůstala jsem jako jedináček se kterým měli jeho rodiče velké plány. Ale já jim je zcela zhatila. O prázdninách před nástupem na gymnázium, které jsem trávila u babičky na venkově, jsem poznala Milana. Byl to zdejš...
Letěl jsem dlouhou dobu jen tak bez vesmírné lodi vesmírem. Najednou jsem narazil na planetu, které byla celá jeden velký zábavní park, taková megalomanská obří pouť. Nikde okolo však nebylo žádné slunce, jen planeta svítila jako jeden obří oslnivý fialovo žlutý neon. ...
Kapitola druhá: Selská romance.Polední slunce se opíralo o kamenitou cestu vinoucí se v zákrutech podél potoka. Piere jel pomalu podél něj, v jedné ruce opratě a druhou dirigoval verše které mumlal pod své vousy.„Těší mě, že jste pro radost, gaskoňsk...
Dívám se z okna na tklivou krásu časného podzimu. Končí období babího léta a něžná melancholie ranního oparu vklouzává do pokoje. Závoje mlhy přikrývají pole a louky, nad kterými krouží v širokých obloucích hejna vran. Vlhká vůně tlejícího listí podtrhuje smutek v mé du...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
| |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva