Povídky
Závidím ti…Kdysi jsem tě milovala, ale už to tak není. Smířila jsem se s tím, že miluješ jinou. Ale závidím ti tu víru. Tenkrát, když jsi napsal, že spolu budete navěky a že ji hrozně miluješ, bylo to jako nůž do srdce, ale teď? Závidím tobě i jí. Jí, pr...
Koukám na ní, ona na mě, a se slovy "No pojď!" mě tahá z postele. Chvilku mi trvalo než jsem se vzpamatoval. To ty její oči. Zářily zlatavou barvou. Byly jako dvě malá sluníčka. Koukám se přímo na ně, a pozoruji, jak něžně mrkají. „No nekoukej na mě tak zamilovaně a vst...
Arten - 1. částLetím. Nevím odkud, ani kam. Vím jen to, že se vznáším. Otevírám oči. Shlédnu pod sebe, a přes oblaka vidím nějakou zemi. Jak tak letím, objevuje se pode mnou voda. Vidím ostrov. Na něm sopka. Les, řeka, jezero. Přistávám. Pomalu ale jistě se snáš...
Kapitola 9. Prasák.Na stanovišti autobusu do Míchova se pomalu tvořila fronta cestujících. Jirka Sadloň se poslušně zařadil na konec fronty. Zářijové sluníčko se opíralo teplými paprsky do zad a Jirka přemýšlel, co musí ještě doma dodělat. Co jezdil po montážíc...
Písali sme si dlho. Na zaciatku nasej komunikácie ma nepritahoval.Bol mi velmi sympaticky,ale nenapadlo ma ze nase chatovanie sa zmeni na vasen.Rada som s nim riesila bezne veci.Pisala si s nim o beznom zivote,beznom dni a beznych veciach.Je pravda ze sme spolu chvi...
KRIZE POMOCI IHNED NONSTOP VACLAV KREJZA MOJE HLAVNÝ POSLANY JE POMAHAT LIDEM JAKO MATKA TEREZA A Michaela Jacksona JA JDOU PO JEJICH POSTOPACH NABIZIM TITO SLUŽBY V KRIZI A V NOUZY TĚŠKYCH SITUACICH OBORNĚ A KVALITNĚ ZDARMA A CELOSVĚTOVĚ IHNED NONSTOP !!!! Prá...
Komunikace v managementu, velmi zajímavé přednášky a ještě zajímavější cvičení. Jak pro koho!... Estel si to rozhodně nemyslela. Někdo po ní chtěl, aby mluvila před lidmi, a bylo to tu zas, nebylo úniku. Až třetí týden přednášek se jí ovšem povedlo najít neprůstřelnou z...
Adam se probudil brzy ráno. Otočil se na posteli a zahleděl se na krásnou ženu vedle sebe. Očima zabloudil do každé části její tváře. Oči jí poskakovaly pod víčky, asi měla nějaký sen. Podle jejího úsměvu nejspíš krásný sen. Položil ruku Sáře na bok, jemně, aby ji nepro...
Loudal jsem se pomalu chodbou s ostatními z posluchárny, když mě zastavila sekretářka od děkana a prý máte tady, nějaký telegram. Podívám se na odesilatele ono je to od mámy. „Proboha, proč to posílá na fakultu?“ Rychle ho rozbalím a čtu: TATA VAZNE NEMOCE...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva