Povídky
Točení se dokola, spousta barev, kouř, hudba. A můj smích. Točím se dokola a nedokážu přestat. Jsem v jiném světě. Směji se tak hlasitě, až mi můj smích přijde jiný. Ne jiný, ale jako by patřil někomu jinému. Točím se, ale hlava se mi nemotá. Všude okolo mě se mění barv...
Stojím na okraji propasti a dívám se dolů. Ne, nejsem nijak smutná a nejsem ani veselá. Jenom tam stojím, přemýšlím. Přemýšlím - ale nad čím? Vždyť mé myšlenky jsou smíchané jedna s druhou. Jsem tak zmatená. Co se to vůbec kolem mě děje? Kým vlastně jsem? Chci znát důvo...
"Je to tajemství... A já ti to neřeknu.""Proč? Maminka ti to zakázala?"Zaskřípala jsem zuby. "Mojí MATKU z toho vynech!""A pročpak?""A proč ne?!""co z toho máš? Vážně, Kláro, myslíš, že tak budeš lepší? Nebo že tě někdo bude mít radši? Jak rády bych ...
Nejdřív bych chtěl říct, že povídka je z části smyšlená a nejsou tu jmenovány postavy svými skutečnými jmény… Tohle je první, opravdu kratoulinká část. Užijte si to a nezapomeňte že každý z nás, se někdy musí vychcat do umyvadla…Kurt vypadl ze starých vrzajících...
"Proč jsi to udělala?" Zeptal se."Chtělo se mi." Zavrtěla jsem hlavou. "Víte, jaký je to pocit, někoho zabít?" Zeptala jsem se.Muž zavrtěl hlavou a podíval se mi do očí. Měl je tmavé, skoro až černé."Jasně, že to nevíte." Povzdychla jsem si a kousla si do rt...
Jedna facka.. Druhá.. Třetí.. a čtvrtá.. Proč mlátím sama sebe? Za co?! Nevím?.. Ne, ne, ne, já vím, vím moc dobře za co! ..Vím za co.. Za ten rohlík co držím v ruce.. *NESMÍŠ JÍST! NESMÍŠ!* Stále si to opakuji.. Stále odmítám jídlo a všelijaké dobrůtky.. Ale stále nejs...
"Narodila jsem se 8. září 1994. V ten den se něco stalo. Můj porod nebyl obyčejný, jak jsem si myslela. Něco se stalo a nikdo mi to nechtěl říct, do ted to nevím. Popravdě celý můj život není obyčejný. Jsem adoptovaná. Moji nevlastní rodiče mně ani nechtěly. Nikdy jsem ...
Celý den bylo velmi horko. Dusno by se dalo krájet. Jako na zavolanou se přihnal zběsilí vichr, který sebou přinesl tmavá mračna. Najednou jako by se zatáhla opona, všude se rozprostřela tma. Všichni pospíchali do svých domů, aby unikli před lijákem, který byl téměř na ...
Lavička v parku V blízké budoucnosti , kde není nic na co jsem zvyklí z našeho světa .V opuštěném parku s nápisem Nevstupovat stála již v hrozném stavu lavička. Byla jediná v celém parku . Kolem se tyčili jen břízy a silný vítr jimi houpal ...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
| |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva