Povídky
Když se otevřely dveře do ordinace Marie Růžkové, objevila se před ní tvář, kterou si ve snech představovala.Nedala na sobě nic znát. Snažila se být profesionální a jen v koutku duše byla malá naděje, že by svou samotu mohla opustit. Ten muž se jí líbil. Neměl sice ...
Probouzím se a otevírám oči do dalšího ze svých bezvýznamných dnů. Jsem natolik zarmoucen svým životem, bez lásky a bez štěstí. Podepsalo se na mě to, že vidím vše v šedých a černých barvách. Veškerá barevnost okolí, domu, ulic a přírody postrádá smysl. Pořád prší. Kapk...
Následující sen není příliš fabulace. Skutečně se mi zdál. Dokonce beze všech zmatků a bizarních smyček. Jen některé momenty jsou moje neumělecká licence.Kráčím zasněženou ulicí. Je téměř konec prosince a nový rok se brzy přihlásí o svá práva. Připomínám, že je to s...
Malá blonďatá holčička klopila zrak svůj do země a sedíc na jedné ze židliček, pohupovala nožkami ve vzduchu, na nichž jí přesně seděly černé lakované střevíčky. V těch světle nažloutlých až bělavých rovných kadeřích přímo do očí bila černá čelenka a její křehounké děts...
Jsem malý fanoušek Anime tak trochu delší povídka
Mít uvnitř někoho dalšího má jednu velkou nevýhodu. Emoce se před ní nedají schovat. Stejně jako skryté touhy a přání. A pokud se vašemu společníkovi nepodaří vás vyhecovat, tak to prostě udělá za vás.Ráno mě naprosto příšerně bolela hlava. Nechtělo se mi vůbec vstá...
Procházel jsem se lesem. Vzpomínal na ni. Procházel jsem se a vzpomínal, jaké to bylo, když ještě kráčela po mém boku. Jak byla nádherná... Ten její překrásný úsměv, její velké, zářivě modré oči. Její lesklé, kaštanové vlasy, které se jí táhly až k pasu. Její třešňová ú...
Nad dvory zasmrádalo spálené obilí, spálené nastojato, jako skoro každý rok. Kukuřice a řepa nehořely nikdy, obilí vždycky. Vysévat obilí do úzkého pruhu mezi železniční trať a silnici byla blbost, ale ony se ty plodiny nějak musejí prostřídat, říkal Mareček. Stejně to ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva