Byla šťastná… Tak moc, ale… Její bolest nikdo nechápal. A proto byla sama… Schovávala se před světem a snažila se vyhýbat kruté realitě. Sluchátka na uších, tužka v ruce a sešit před sebou. Nejraději tvořila příběhy, ve kterých byla i část její duše; velká část. Vkládal...
Opuštěná houpačka u vody. To bylo vše, co po ní zbylo. Jediné, co mi zbylo po ní… Déšť mi smáčel vlasy a rty. Kapky, jež vypadaly jako perly, smývaly jemné dřevo houpačky a mě se v očích leskly slzy. Bývala tak šťastná… Tohle místo pro ni bylo útočiště a teď? Teď je to ...
Déšť. To byl důvod, proč jsem chtěla ven. Venku panovala silná bouře a já i přesto chtěla ven. Vůně deště, hudba a já. Všichni už si zvykli, že chodím jen tak ven do deště; nic mi v tom nezabrání. Popadla jsem svůj MP3 přehrávač se sluchátky a klíče. Nazula jsem si boty...
1.Divokost. To bylo to, co jí vyzařovalo z očí. Rezavé vlasy jí zářily jako ohnivé plameny a její bledě modré oči vynikaly. Tvář poseta pihami byla chladná, ale ona chlad necítila. Kabát, který měla na sobě byl stejné barvy jako její oči. V té závěji bílého sněhu pů...
Seděla tam; na té houpačce. Rusé vlasy jí lehce vlály ve větru společně s jejími bílými šaty. Koukala před sebe a nepromluvila; ani jedno slovo, prostě nic. Jen tak se lehce pohupovala a mlčela. Chtěl jsem jít blíž, ale něco mi v tom bránilo. Nějaká zvláštní síla… Nechá...
Najednou mi bylo jedno, že jsem zabila nevinné děvčátko. Byla jsem ráda, že ta trhavá bolest ustala; že jsem se nakrmila. Pustila jsem její nehybné tělo a zamyslela se. Co s ní udělám? Nemůžu přece tady jen tak nechat mrtvolu… Zadívala jsem se na oblohu a vtom mi došlo,...
Probrala jsem se, až když jsem pocítila chlad na čele. Prudce jsem otevřela oči a zadívala se na oblohu plnou sněžných mraků, ze kterých se snášely vločky; vločky, které mě opět probudily z mého snění. Zamrkala jsem a rozhlédla se okolo. Všude bylo bílo a mně to přišlo ...
Chlad mi lezl do morku kostí a já se ztrácela v myšlenkách. Tohle se mohlo stát jen mě! Jen já jsem mohla umřít na svůj velký den! Den, který měl být doživotní vzpomínkou… Den, kdy jsem měla být oficiálně jeho. A nyní bloudím po zasněženém lese ve svatebních šatech od s...
Konečně tu opět jsem, na tom krásném místě, které málo lidí dokáže tak nádherně vnímat. Sedím tu pod mým oblíbeným stromem a barevné listy mi každou minutu padají do rezavých vlasů. Zamyslím se..kolik asi může být hodin? Začíná se stmívat, měla bych se vrátit. Ne, to je...
 | jsem shemale, male to female, no snad jsi to nepletete z muzem v damskem ;)) tak... | |
 | Ahoj! Jsem energická a pozitivní žena, která si cení upřímnosti a laskavosti. Mi... | |
 | Ahoj. Hledam fajn holku s podobnymi zajmy. Ja rad sportuju, zajdu do kina, divad... | |
 | Jsem muž, který věří, že v životě nejde o dokonalost, ale o opravdovost.- Měřím ... | |
 | Nikdy jsem si nemyslela, že budu psát takové oznámení. Ale život je jen jeden a ... | |
 | Jsem sleduji seriály, jsem vtipná, aktivní, upřímná, chápavá, ráda čtu, chodím n... | |
 | Jmenuju se Martin, je mi 24 let, 25 mi bude až v prosinci, jsem z Prahy, moment... | |
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva